Tchoř šéfem drůbežárny

10.07.2013 11:40

    Máme nového ministra financí, Jana Fischera. Připomeňme jeho působení v premiérské pozici v překlenovací úřednické vládě v letech 2009–2010. Prý se mělo jednat o vládu odborníků. Jací odborníci to ve skutečnosti byli, nám jako vzor může posloužit ministr obrany Martin Barták, profesí lékař.

    Být doktorem a poté se stát nejvyšším vojenským činitelem je více než zábavné. No když tomu chce někdo říkat odborník, tak by to nemělo být veřejně, aby národ nezesnul od záchvatu smíchu a měl zase v nějakých volbách vůbec kdo jít volit – rozuměj, zajišťovat životní úroveň těm, kdo jsou napsaní na volebním lístku.

    Pan Barták oplývá figurou opravdového válečníka, budící nesporně respekt i od generálmajora výš. Jeho hled vznáší otázku, zda by z pěti kroků dokázal trefit slona? Pan Barták se aktivně podílel na prosazení fotovoltaiky, kdy potlačení růstu tohoto druhu plevele mohl premiér Fischer zabránit. Ale nezabránil. Daňové poplatníky za takový nepočin to bude dlouhodobě stát pořádný ranec peněz z jejich kapsy. O kauze Tatra opět s odborníkem Bartákem není potřeba se moc rozepisovat.

    No co bychom od vlády odborníků chtěli?

    Nic ve zlém, každý jsme nějaký, včetně mě, ale když to má být nazváno vládou odborníků, tak by tam alespoň kousek odbornosti nezaškodil, včetně snahy o státotvornost, ale jsem už ročník, jenž se taktně nazývá výrazem „dříve narozený“, tak už tomu asi nějak nerozumím. To jen zmínkou o vládě odborníků tehdejší.

    Ta nynější má ve svých řadách zase Jana Fischera. Nikoli už na postu premiéra, nýbrž na neméně důležité pozici ministra financí. To, že má dělat ministra financí dlužník, je jako by dělal pilota nevidomý. Když se někdo nedokáže postarat o své koryto, jak se pak dokáže starat o žlab celého státu?

    Ale jak vidno v případě nového ministra financí, jde dokonce i to.

    Ministr vlády České republiky má být trestně bezúhonný a nezatížen dluhy. Avšak jako neúspěšný kandidát na prezidenta republiky se zadluží částkou zhruba 5 milionů. Pan Fischer je navzdory tomu navržen ke vší kuriozitě jako ministr financí!

    Co z toho plyne? Že to možná bude muž opravdových řešení v hodině dvanácté, neboť s nemalou dlužní sumou ať činil, co činil, nebyl štont pohnout, ať běhal zprava doleva a naopak. Ostatně proč by, vždyť neskýtal záruku přínosnosti. A ejhle, když se má stát prvním mužem českého měšce, tak se milióny přikutálejí jaksi samo sebou!?

    Ale přestaňme chodit kolem horké kaše. Systém já teď tobě a ty pak mně, je slyšitelný po celé republice. Prostě, když je post, jsou najednou i prachy.

    Je zde jen malý zádrhel. Dle finančních daňových pravidel tohoto státu je číšník povinen odvádět daň i ze spropitného. Myslet si o tom můžeme co chceme, ale je to tak. Totéž by měl dělat rovněž lékař, kterého si chce pacient naklonit v naději lepšího výkonu v jeho prospěch. A podobných příkladů by se našlo povícero. Čili zde se už nejedná o sponzorství, ale o korupci.

    Tak už jsme se dopracovali k jádru věci, k pojmu korupce, která má své početí v úplatku vloženého do úrodné půdy. Ta v případě dluhu u poraženého prezidentského kandidáta neměla v té době potřebnou bonitu, proto nemělo pro nikoho smysl do ní něco sázet. Jenomže jen samotným prohlášením o tom, že Jan Fischer by se mohl stát ministrem, a to ještě navíc financí, vylétly akcie výše produkčnosti Fischerovy půdy o pořádné procento ekonomického zhodnocení.

    Že se jedna vločka může stát spermií sněhové koule, je známý jev. Takže nezapomeňme, že takoví manipulátoři, kteří se nám v těchto dnech vyskytli na české politické scéně, jsou velmi plodným a rychlým spermatem směřujícím k mateřskému vajíčku, jehož oplodněním dojde ke zrodu další povodňové vlny korupce, nedůvěry v právní schopnost státu a ignorance zákonů, byť by byly tvořeny v nejupřímnějším záměru.

    Řečeno mluvou dávného moudra, co si nyní v tomto státu zasejeme, to si v něm i sklidíme.

JIŘÍ ŘEZÁČ z Větrníku