Titanic žadoní Carpathii o spasení duší

13.08.2013 12:55

    Strana ODS, která je rozmetána do všech světových stran, přesněji řečeno, byla rozmetána sama sebou, vyslala signál SOS ve směru příjmové frekvence Václava Klause, protože se potápí.

    Pro porovnání lze použít historické mluvy významné námořní události, kdy Titanic ve své pýše a aroganci, kterou hodlal oslňovat svět – v politickém reálu dneška, českou politickou scénu – jde ke dnu ve studených atlantických vodách a žadoní Carpathii o spasení duší.

    Ale opusťme v příměru podání jednu z největších námořních katastrof a vraťme se do české reality. Záležitost skupiny lidí, která ve své pokerové hře s nasazenou kamennou maskou světáckého výrazu, jak to občas viděla v biografu, blafovala českou scénu, své příznivce a rovněž nepříznivce, kdy všem svým rozhodováním ovlivňovala jejich pracovní i soukromý život.

    Nejvíce asi ranila své nadšené fanoušky, kteří v hledišti divadelní scény s názvem PRAVDA, si byli nuceni pod tíhou představení z opravdového života své ikony přiznat, že jejich idol je vůl!

    Poznatek tohoto druhu bývá vždy šokem, kdy v první chvíli takto zjevené skutečnosti, člověk neví, zdali sní nebo bdí!

    Abych své výroky neskrýval pod nějaké domnělé věty či dogmata, tak se na rovinu přiznávám, že jsem to byl i já, kdo se v takovém případě vykoupal ve vlastní šťávě, kdy po prvních volbách po listopadu 89´, kromě prvotní – domnělé – možnosti pro OF, jsem ve volbách následujících, volil ODS, ale už jen jako menší zlo. Takže jsem trpěl i já a vím své…

    ODS udělala základní chybu ve fatální úvaze, která ji začala už tenkrát, vrtat díru pod čarou ponoru, kdy v její proklamované pravicové ofenzívě zaznívaly falešné levicové tóny. Tito hráči bez hudebního nadání si neuvědomili, že nelze vyluzovat melodii v dur a moll zaráz. Ono to sice možné je, ale není možné to poslouchat! A tak se při tomto prototypu kočkopsí muziky, začaly sály posluchačů při takové vrzanici rychle vyprazdňovat.

    Prosím, aby mně bylo správně rozuměno. Beru v potaz existenci levicové politiky, která v české realitě ve volném překladu znamená, že zprostředkujeme konzumaci těm, kteří si na ni svou prací nevydělají a žijí z produktivní práce jiných. Tedy z té, která naplní státní pokladnu, z které jejím přerozdělením oni pak žijí.

    No budiž, ale z logiky věci je zřejmé, že levicovou politiku si můžeme dovolit pod podmínkou, že na to budeme mít a z kasy nebudeme vybírat víc, než jsme schopni do ní dát. Ale v české politice se to dělalo – a dělá – naopak!

    A proto jsme si na sebe upletli dluh, který nejsme schopni rozmotat!

    To, že je v některých zemích dluh i větší, pro nás nemůže být měřítkem, protože tam je i větší produktivita ekonomiky.

    Státní pokladna je v principu totéž, co naše peněženka, akorát v menším měřítku. Pokud se nedodrží rovnováha mezi nekompromisním vztahem – nevybírat z ní víc, než jsem schopen do ní dát – tak se rozběhne motor
půjček s těžkými následky. A v Česku se víc půjčovalo, než pracovalo.

    Tyto vypůjčované peníze vytvářely pocit falešného blahobytu, za který teď budeme těžce platit.

    Na druhé straně bývá půjčka za jistých podmínek výhodnou pomocí, která dokáže posunout zamýšlený projekt rychle kupředu. Prostě peníze dělají peníze. Je k tomu potřebná jedna „maličkost“, že budeme mít vyšší příjem, než je hodnota její (hodně navýšené) splátky.

    Prostě tento stát žije na dluh, ale ne dluh potřebný či dokonce nezbytný, bez adekvátního příjmu, který by ji mohl splácet!

    S půjčenými penězi tento stát hospodaří neúčelově a více než hazardně.

    Už to dokonce zašlo tak daleko, že ministerstva či lokální úřady si na práci, na kterou mají vlastní pracovníky, najímají předražené externisty, kteří provádějí totéž, co by měli dělat vlastní úředníci!!!

    Ale abych byl objektivní, tohle nedělala pouze ODS. Ta si takovými postupy ale začala odrazovat své příznivce. Chci tím jen naznačit, že se odchylovala od pravicové, tedy účelové politiky a v zájmu lovení dušiček, které by ji měly zajistit pozice, se začala naklánět doleva. Tak doleva, že ji přestali volit mnozí vlastní členové.

    A tady se dostala do pasti, z které se jí už nepodařilo vymanit.

    Za prvé, hodila velké množství svých příznivců přes palubu a ti, i kdyby jim spustila – ve vlastní nouzi – záchranný člun, tak už z pouhého principu do něho omítli vstoupit.

    Za druhé, udělala doslovně hloupost, pokud nechci zrovna napsat nesvéprávnost, kdy tato nejapná snaha se rovnala pošetilému nápadu managementu restaurace pětihvězdičkového hotelu – za kterou se ODS považovala – která se rozhodne dělat propagační kampaň v putykách čtvrté cenové skupiny! ODS byla prostě vnímána na způsob „nóbl strany“, byť jí ve skutečnosti nebyla, kterou ryze smýšlející levicoví voliči volit nikdy, opakuji nikdy, volit nebudou! Tímto si tak navlékla sama sobě oprátku na krk.

    Takže, rovněž nikdy, neměla na levé straně co pohledávat. Na této straně pro ni vůbec neplatilo biblické „klepej a bude ti otevřeno“, protože i kdyby klepala stokrát, tak zde budou dveře trvale zavřeny na sedmero západů. Výsledek byl akorát opakem snahy, v níž na levé straně nikoho nezískala a na pravé ztratila, co ztratit mohla.

    A za třetí, a to navíc, dveře od vstupu na pravé straně před těmi, kdo do nich hodlali vstoupit s ryze morálním úmyslem a navíc – nedejbože – i schopní, nehorázně zabouchla ze strachu, aby tam někoho nepřevyšovali.
Je to, co píšu troufalé tvrzení? Ať je nebo není, současný stav vlastní střelbou rozprášené ODS o pravdivosti tohoto tvrzení, přesvědčivě vypovídá!

    A perlička nakonec. ODS se přiznává – zřejmě nevědomky – ke své neschopnosti v tom, že hodlá požádat o pomoc jejího zakladatele a předsedu Václava Klause, kterému sama nejednou namazala schody.

    Zajímalo by mne, zda tito námětoví vtipálkové, kteří s takovým nápadem přišli, si jsou schopni uvědomit, že velký commendatore do objektu, na který hledí spatra, nikdy nevstupuje.

    To za a.

    Za bé, tito myslitelé takovýchto nápadů vidí ODS zřejmě jen z vnitřního pohledu. Ale měli by si uvědomit, že úvaha voličů při současném personálním stavu, zda ji volit (budou ještě tací?) či nevolit, že ti se na ni budou dívat z vnějšku a budou ji vidět tak, jak ji oni ze svého pohledu nevidí a nemají možnost zjistit, jak současná ODS nyní vypadá.

    Za cé, pokud si někdo z ODS myslí, že se současným kádrem, a to na státní i komunální úrovni, který ji přivedl tam, kde teď je, že jejich strana obdrží hlasy, s kterými bude moci hrát hru dřívějška, tak o té mýlce je přesvědčí volební bodový zisk z nastávajících voleb.

    A ještě jedno sdělení k těm, kteří vyslali zoufalou prosbu k Václavu Klausovi, jako kdysi potápějící se Titanic své SOS k plovoucí Carpathii. Tenhle pokus vypovídá o hodnotách a způsobu myšlení současných hráčů ODS.

    Úplně stejně by znázorňovalo kvalitu fotbalové reprezentace zoufalé gesto, pokud by se dospělo k názoru, že nelze jinak, než povolat na hrací plochu osmdesátiletého Josefa Masopusta.

JIŘÍ ŘEZÁČ z Větrníku