Brněnský fenomén Gustav Brom

21.01.2014 23:05

    Světoznámý brněnský dirigent, hráč na saxofon, textař, hudební skladatel a v neposlední řadě také zpěvák, původním jménem Gustav Frkal se narodil 22. května 1921 ve Velkých Levárech na Slovensku. Umělecké jméno Gustav Brom přijal v roce 1945.

    První orchestr dává Gustav Brom dohromady v roce 1940. Jeho členy se stávají dnešní známé osobnosti jako je Milan Hnilička (trumpeta), Ota Kučírek (bubny), Milan Synek (altsaxofon), Karel Šmehlík (piano), Antonín Šubrt (tenorsaxofon). Po dvou letech tvrdé práce natáčí orchestr živě v brněnském studiu Československého rozhlasu.

    Gustav Brom byl nejen úspěšným manažerem orchestru, ale také vtipným glosátorem vlastních koncertů. Jeho orchestr patřil ke špičkovým hudebním tělesům interpretujícím nejen swing a jazz, ale také skladby středního proudu. Jednou z výrazných a neméně důležitých věcí bylo fungování samostatných skupin uvnitř orchestru. Hudebníci vytvářeli oddělené sekce zastoupené sólovými hráči, jako sekci dixielandovou, která vycházela z tanečního jazzu, vibrafonovou, trombonovou (Jan Formánek, Mojmír Bartek) anebo hardbopové combo. Tyto sekce pomohly Bromovi svojí rozmanitostí a bohatostí zvuku a naopak on jim umožnil hrát podle jejich uměleckého cítění. Po roce 1945 konečně vyjíždí orchestr na turné po Evropě a od poloviny padesátých let se stává známým díky obsazení jednotlivých skupin hrajících Free jazz, Cool jazz, West coast jazz a třetí proud. Orchestr postupně přechází od sexteta až po desetičlenné obsazení. Po roce 1958 se počet členů ustálil na dvanácti hráčích a vydržel tak až do konce 60. let.

    V té době se stává hostem orchestru neworleanský klarinetista Edmond Hall, díky němuž se orchestr dostává do povědomí odborníků a začíná tak série úspěšných nahrávek. Dalším hostem byl vynikající americký bubeník Bill Moody, který zanechal v orchestru hlubokou stopu. Nesmíme zapomínat ani na vynikajícího trumpetistu Laca Décziho, dále na Roye Conniffa, Willise Canovera, zpěváky Vico Torrianiho, Dianu Ross a vokální skupinu The Supremes. S těmito umělci Brom spolupracoval nejen u nás, ale především na zájezdech v zahraničí.

    Pro zachování životaschopnosti orchestru byl Brom nucen do svého repertoáru zařadit také moderní populární hudbu, kterou posluchači vyžadovali. V 80. letech se Gustav Brom stává nejznámějším jazzmanem u nás a dostává se tak na vrchol popularity. Spolupráce se prohlubuje také s brněnským rozhlasem a od roku 1973 natáčí množství televizních pořadů.

    Nezbytnou součástí orchestru byla vokální složka a její sólisté, kterých se vystřídalo u mikrofonu velké množství. Významnými sólistkami byly zpěvačky Jarmila Veselá, Helena Blehárová, od roku 1974 s orchestrem spolupracovali také sourozenci Ulrychovi.

    Mezi léty 1960 až 1995 můžeme v repertoáru orchestru najít velké množství autorských jazzových skladeb: kompozice Jaromíra Hniličky, Josefa Audese, Mojmíra Bártka, Oldřicha Blahy, Zdeňka Nováka a také Igora Vavrdy, aranžéra mnoha známých skladeb.

    Kapelník Gustav Brom zemřel 25. září 1995 v Brně. Orchestr však ani po jeho skonu nezanikl a dále hraje pod vedením dirigenta Vladimíra Valoviče pod názvem Rozhlasový bigben Gustava Broma.

PETR MICHL

 

Děkuji za poskytnuté materiály slečně Lucii Podmelové a za fotodokumentaci paní Soně Formánkové.