Osmdesátiny malíře-karikaturisty Emila Hoffmanna

    Kreslíř-karikaturista Emil Hoffmann, který svými díly obohacoval stránky novin v České republice, na Slovensku, v Německu, Rakousku, Itálii a Anglii, se v Brně-Černých Polích dožívá 17.srpna osmdesáti let. Obdivovali je také návštěvníci třinácti výstav především v Brně, ale také ve Znojmě, Adamově a Veverské Bítýšce.

    Znojemský rodák už od dětství obdivoval a měl rád přírodu, umění a sport. Pracoval v zemědělství, na montážích jeřábů i rotačních pecí a po maturitě na strojní průmyslovce byl technologem v Tesle a Chronotechně. Toto povolání nikdy neopustil. Věnoval se míčovým hrám, rád kreslil a maloval. Na kresbách zobrazoval populární sportovce, umělce i známé novináře, některé nesou i jejich autogramy. Všechny kreslil vždy při osobním setkání. Říká, že se mu lépe kreslí ti škaredější, pracněji plešatí a nejhůře Italové a Španělé, bez ustání gestikulující nebo otáčející se po hezkých ženách. Pro poslední výstavu na podzim před pěti roky v brněnském Janáčkově divadle, věnované umělcům, vybíral z více než 2000 kreseb.

    S karikaturami Emil Hoffmann skončil. Tvrdí to. Podle jeho mínění proto, že redakce už je nepotřebují jako v minulých letech, mají teď proti dřívějšku i kvalitní barevné fotografie. Navíc jubilanta trápí zdravotní problémy, trvalé bolesti. Špatně se mu chodí a s dvěma berlemi i obtížně  cestuje městskou hromadnou dopravou, protože cestující nelibě nesou, když je zdržuje při nastupování i vystupování z tramvaje, trolejbusu či autobusu. „Opiáty na tišení bolestí odmítám a tak se musím spokojit s televizními přenosy. Chybí mi příroda, divadla, opery, koncerty, kreslení a malování. Na dokončení pořád čekají alegorie na Beethovena, Paganiniho a Verdiho,“ vzkazuje všem kteří ho mají rádi a nezapomněli na něho. Přání pevného zdraví posílá operním pěvcům Juriji Gorbunovovi a Richardu Novákovi a výtvarníkovi Borku Bayerovi.

       Ve vzpomínkách se jubilant vrací do minulosti, kdy mu Lubomír Selinger nabídl, aby pro deník Práce kreslil titulky a redakce ho poslala nakreslit 10 osobností. Redaktor Josef Křivánek z deníku Obrana lidu si vyžádal kresby sportovců, redaktor Přemysl Jílek z deníku Československý sport  pozval Hoffmanna ke spolupráci slovy „Noviny bez kresby nejsou noviny“. Brzy přišly nabídky ke spolupráci ze sportovních a kulturních rubrik Mladé fronty, Rovnosti, Svobodného slova, Čs. televize, Večerní Prahy, Ostravského večerníku, Východoslovenských novin. Ze zahraničí se ozvaly Die Welt, Berliner Zeitung, Junge Welt, Deutsches Sportecho a další.

BOHUMIL HLAVÁČEK