Galerie pod Petrovem

    Brňané jdoucí po Kopečné kolem domu číslo 20 vnímají dům jako moderní stavbu, z níž je z Husovy ulice vidět z tramvaje přístupová lávka a skleněná kopule. Nevědí nic o její minulosti a tradici místa. Galerie pod Petrovem s malou kavárnou sídlící v přízemí domu, má nejen exkluzivní prostředí se strukturou skály Petrova, ale i atraktivní minulost.

    Ve středověku pod Puhlíkem, dominantou Brna dnes nazývanou Petrovem, teklo rameno Svratky a pohánělo vodní kolo první brněnské vodárny. Byly tam i městské lázně a Brňané se nechávali okouzlovat půvabem sličných lazebnic. Vzhledem k tomu,že trh nebyl naplněn, vypomáhaly lazebnicím příslušnice nejstaršího řemesla na světě. Sídlily na svahu Petrova do doby, než této Sodomě učinila přítrž markraběnka moravská, takto švagrová císaře Karla IV. Nechala strhnout jejich příbytky a ony ženy byly soustředěny do dvou domů na ulici Orlí. Tradice je však tradice a ve 20. století sloužil témuž účelu na stejném místě hotel Corso. Po polovině století se změnil na studentské koleje Janáčkovy akademie múzických umění. Tehdejší student JAMU herec Vladimír Menšík však vzpomínal, jak „pracovnice“ bývalého hodinového hotelu Corso nepostřehly onu změnu a klidně pokračovaly ve své „práci“ dál. Potud citát pamětníka, leč v 60. letech 20. století z hotelu zůstala pouze kavárna Corso, kam sem tam zabloudil osamělý host. Při rekonstrukci v 90. letech zůstaly z hotelu pouze obvodové zdi. Autor rekonstrukce architekt Kotas, jinak autor Novotného lávky v Praze, vytvořil v bývalém hotelu Corso kouzelný prostor plný tajemství. Do interiéru v přízemí začlenil i bývalý dvorek přiléhající ke skalní stěně Petrova. Kus skalní stěny nechal obnaženou. Petrovská skála, v geologické terminologii Brněnský masiv, je velmi stará, přeměněná hornina a proto rozpraskaná. Po vytrvalých deštích z ní prosakuje voda a po letních přívalech z ní dokonce krátkodobě vyráží pramen. Na pozadí přírodní struktury kamene vystavuje umělecké artefakty Galerie pod Petrovem.

    Příznačné pro naši dobu je, že v tomto prostředí umocněném géniem loci – duchem místa, měla v letošním létě definitivně končit výstavní činnost. Díky dvěma idealistům Lucii Jančaříkové a Vítězslavu Krejčímu pokračuje Galerie pod Petrovem po letním přerušení dál. Lucie Jančaříková se stará o kavárničku a Vítězslav Krejčí působí jako galerista a člen uměleckého sdružení I. FotoPoetického Clubu Brno. Od 1. září jsou k vidění práce sdružení, jehož vyznání zní: „Jsme blázni a snílci, kteří se dívají na svět hledáčkem svých fotoaparátů“. (vp)

 

  Vlevo: Jaroslav Sklenář – Když padne mlha.  Vpravo: Eliška Vorlová – Floral.

 

  Dole: Vladimír Havran Smýkal – Chlast, děvky a Freud.