Nezájem představitelů o válečné hroby dává dětem špatný příklad

17.11.2013 11:41

    O stavu válečných hrobů osvoboditelů od fašismu v Brně a okolí jednali členové klubu Rossia a dalších občanských organizací při setkání na Generálním konzulátu Ruské federace v Brně.

    Z jednání a z informací vystupujících vyplynulo, že v uplynulých dvaceti letech nastal negativní posun nahlížení části mladé generace na válečné hroby osvoboditelů od fašismu z r. 1945. Hlavní příčina toho je v nezájmu orgánů měst a vesnic o šíření objektivních informací mezi veřejností o válečných hrobech osvoboditelů na území obce. Památníky většinou nejsou označeny jmény a příjmeními ani daty úmrtí zabitých osvoboditelů. Některé válečné hroby byly vandalsky ničeny, občas i za aktivní pomoci zastupitelů města. Tento stav při nezájmu také školních a vzdělávacích institucí o objektivní šíření informací ovlivnil vztah veřejnosti k uvedené problematice.

    Významnou roli v tom hrají některá média a ti pracovníci různých institucí, kteří předkládají lidem k věření účelové informace, které jsou v rozporu s historickou pravdou. Týká se to třeba památníku Rudé armády v Brně-Králově Poli, pod jehož pylonem je hromadný hrob padlých 324 sovětských vojáků. Místostarosta této městské části za ODS René Pelán v čele svých příznivců vlastnoručně poničil tento hrob a zneužil svoji funkci k šíření snah o poškozování dalších válečných hrobů.

    Na nápravě této situace vedení města Brna nemělo zájem. Rada města v rozporu s mezistátními smlouvami rozhodla o odpamátnění objektu a o necitlivém průzkumu hromadných hrobů. To přesto, že objektivní průzkum a dosud žijící svědci prokázali lživost tvrzení odpůrců Rudé armády. Návrhy k nápravě stavu pietního místa, včetně jeho označení iniciálami pohřbených vojáků, město dosud nevyužilo. Válečné oběti jsou pro návštěvníky i pro studenty sousedního Vysokého učení technického neznámé. Někteří radní dál usilují o odpamátnění  objektů pohřebišť osvoboditelů od fašizmu. Nelze proto očekávat zájem mladých o nedávnou historii, když současné funkcionáře nezajímá ani důstojné označení a pieta hrobů osvoboditelů. S podivem je též, jak dlouho se opravuje památník Rudé armády v Brně na Moravském náměstí.

    Vojenský historik Vlastimil Schildberger na jednání informoval, kolik pozůstatků příznivci vojenské historie na jižní Moravě vykopali od r. 1982, a připomněl, že postavili již patnáct památníků osvoboditelů od fašistů.  Stejně tak historik Jan Kux hovořil o svých expedicích do Ruska za hroby Čechů a Slováků z dob 2. světové války a po stopách čs. legií na transsibiřské magistrále až do Vladivostoku, kde na Československém vojenském hřbitově vztyčil vlajky ČR a Jihomoravského kraje.

    Stanislav Nedbálek z Ostrovačic na Brněnsku sdělil přítomným, jak nečekaně velký ohlas měla jeho přednáška sedmdesáti dětem v místní ZŠ se vzpomínkami na osvobození jejich obce , při kterém bylo v katastru Ostrovačic zabito 27 rudoarmějců, jejichž průměrný věk byl 26 let. Nedbálek podtrhl, že mladé zajímají konkrétní historické informace o událostech v jejich obci a v místech, která dobře znají. Takový zajímavý postup pravdivého informování veřejnosti je v souladu s usnesením ÚV Českého svazu bojovníků za svobodu. Avšak ministerstvo školství takovému počínání dodnes nefandí.  (vž)