Podnětný i kontroverzní průvodce "Brno nacistické"

28.06.2013 10:25

    Novou publikaci  Alexandra Brummera a Michala Konečného "Brno nacistické" (HOST Brno, 2013, I. vydání, 200 str., bohaté černobílé fotografie) ohodnotil pro naši redakci brněnský historik, odbojář a legionář Jiří Jaroš Nickelli z ČSOL Brno I. Napsal:

    Jde již o třetí knihu o tématu v poslední době po monografiích Z. Války "Brno pod hákovým křížem" (Votobia Olomouc 2004) a Filipovy výpravné fotografické monografie "Brno Brünn 1939–1945 Roky nesvobody – Jahre der Unfreiheit" I–II (Filip, Schildberger ml., Břečka, Nedbal a další, Brno 2011–2013). Proti jmenovaným publikacím je tento bedekr, jak se kniha manifestuje, v obraze brněnských Čechů trošku krokem zpět, v obraze atmosféry okupace  opět přínosem. K nesporným kladům publikace patří široká škála problematiky. Obohacuje naše poznání o protektorátní éře Brna mnoha zajímavými doklady zejména o židovské a romské perzekuci, na kterou se dříve dosti zapomínalo. Na druhé straně průvodce vyvolává dojem, jakoby české obyvatelstvo Brna sehrálo svou roli za okupace převážně jen jako oběti nebo i fašisté, antisemité a kolaboranti, což neodpovídá pravdě. Průvodce zcela vypustil historickou úlohu českého odboje v Brně a v kraji. Ta převažovala nad kolaborací. Zatímco vypočítává české fašistické a antisemitské skupiny, zcela pomíjí významné odbojářské organizace (např. odbojářskou historii Zbrojovky a Glöcknera), které sehrály svoji roli ve městě i v kraji. Líčení dění v nacistických věznicích a koncentrácích tak ponechává stranou reakci nacistů na tento odpor. Vše pak vyznívá jako pasivní rezistence českého obyvatelstva a souhlas s kolaborací, což je v kontroverzi s historickými fakty. U líčení poprav v Kounicových kolejích pak dokonce tvrdí některé nepravdy (kontroverzní tvrzení o prodeji vstupenek na popravy nebo o účasti "některých Němců a kolaborantů" na místo německých žen atd.). Přes tyto závažné nedostatky – které jistě budou napraveny v dalším vydání – je publikace užitečná, a přes výbušnost tematiky i v řadě případů přínosná. Výborná je např. kapitolka o německé "památkové péči," o shromaždovně brněnských Židů, o koncentráku Pod Kaštany", o židovském gymnáziu, o Sušilových kolejích nebo o Špilberku, který autoři správně nazvali "Tvrzí němectví." To vše patří k nepopiratelným kladům této publikace. Je vidět, že autoři vzali problematiku velmi vážně, i když se jim nepodařilo ji zcela naplnit – což je při tak problémově bohatém tématu pochopitelné. Pouze výběr literatury by snad bylo možno doplnit o některé závažné publikace z minulosti, věnované odboji Brněnska. Knížka je dobře fotograficky vybavena a má vysokou grafickou úroveň – uzavřel hodnocení J. Jaroš.

    Svůj komentář připojil též jiný brněnský historik Karel Janiš:

    Nejvíc mne zaujala spousta fotografií v publikaci. Tak mám ve vzpomínkách tehdejšího žáka obecné a měšťanské školy ulice, náměstí i místa utrpení obyvatel Brna. Jednou v neděli odpoledne jsem za plotem Kounicových kolejí slyšel poslední věty těch, kteří po chvilce vydechli naposled před popravou, i výkřiky německých přihlížejících občanů: „České svině,“ „Čeští psi“ i za účasti jejich dětí. Tak „vychovávali“ budoucí nadlidi. Bydlel jsem tehdy poblíž školy v Merhautově ulici, odkud odcházely židovské rodiny do transportů smrti. A v neposlední řadě jsem zažil nálety v srpnu a v listopadu 1944 a v dubnu 1945 před příchodem osvobozujících rudoarmejců.

    Nám, starším obyvatelům Brna publikace připomíná dobu, kterou jsme tehdy prožili. Mladým tuto dobu přiblíží a doplní informace, které získali od rodičů, ve škole i jiným způsobem. V tom spočívá význam vydání publikace – zdůraznil K. Janiš.  (vž)