Tři desetiletí transplantací jater v Brně

08.02.2013 09:30

    V Evropě je jedním z nejdéle žijících lidí po transplantaci jater Josef Mynář z Tišnova, otec čtyř dětí a dědeček sedmi vnoučat. Podrobil se transplantaci 2. února 1983 na II. chirurgické klinice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně u prof. MUDr. Vladimíra Kořístka, DrSc., podílel se na ní i prof. MUDr. Jan Černý, DrSc. Na slavnostní konferenci k 30. výročí této první transplantace jater v  Československu se 7. února v kongresovém sále brněnského hotelu Voroněž Josef Mynář představil  jako člověk těšící se dobrému zdraví. Před 30 roky trpěl rozsáhlým nádorem jater.

    Od roku 1984 se v Brně transplantacemi jater zabývá Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Na tiskové konferenci novináři obdrželi informaci, že v Brně se do konce loňského roku uskutečnilo 451 transplantací jater. Nejvíce, 36, jich bylo v roce 2007. Původní pionýrské transplantace v tomto centru byly provázeny častějšími komplikacemi po operaci, například krvácením. Nebyla tak propracovaná pooperační péče a nebyly tak účinné léky, potlačující imunitu příjemce. Během osmdesátých a devadesátých let narůstal počet transplantací, zdokonalila se chirurgická technika a zlepšila se pooperační péče. Byly vyvinuty propracovanější režimy podávaných imunosupresiv. Zlepšily se i diagnostika a léčba eventuální poruchy funkce transplantovaných jater. To vše vedlo k dalšímu zlepšení výsledků transplantací jater. Transplantace jater se v brněnském centru stala rutinní velmi účinnou léčebnou metodou.

    Nemocí jater, která mohou vyústit v jejich selhání, je celá řada – chronická zánětlivá onemocnění (hepatitida C), onemocnění žlučových cest, nádory jater, ale také postižení jater alkoholem. Po příslušných vyšetřeních bývá pacient zařazen do listiny čekatelů na transplantaci, kterou podstoupí jakmile se pro něho najde vhodný dárce. Po transplantaci musí užívat léky potlačující imunitu – imunosupresiva. To proto, aby nedošlo k odhojení transplantovaných jater. Průměrná čekací doba, než se pacient dočká transplantace, je 300 dnů, věk příjemců se zvyšuje, jako dárci převažují s 63 procenty muži, ženy se podílejí 37 procenty. Dárcem jater je obvykle člověk, u něhož byla jednoznačně prokázána smrt mozku. Dárce musí mít stejnou krevní skupinu jako příjemce a podrobné vyšetření má zabránit přenosu infekčních nebo nádorových onemocnění. Po transplantaci se 90 procent pacientů dožívá jednoho roku, pět let jich přežívá 80 procent a 10 roků 72 procent. Tito lidé mohou vést zcela normální život. Nabírají původní síly, necítí se limitováni, vrací se jim optimismus. Narůstá i počet dětí, narozených rodičům s transplantovanými játry.

    Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se zviditelnilo i kombinovanými transplantacemi u pacientů, kterým selhalo zároveň více orgánů. Uskutečnilo 13 kombinovaných transplantací ledviny a jater, čtyři kombinované transplantace ledviny a srdce a v roce 2005 unikátní první trojtransplantaci ledviny, srdce a jater, zřejmě první v Evropě. Zabývá se i velkými kombinovanými operacemi. Například dvakrát uskutečnilo náhradu aortální chlopně s nutností mimotělního oběhu a zároveň transplantaci jater. To je umožněno unikátní organizační strukturou pracoviště, kdy lze zároveň provádět transplantaci a kardiochirurgickou operaci v mimotělním oběhu krve se zástavou srdce.

    Brněnské úspěchy s transplantacemi pramení z týmové vícestupňové práce, vyžadující stabilní tým kvalifikovaných odborníků, pružné zavádění nových technologií a poznatků do praxe.

BOHUMIL HLAVÁČEK

 

Na fotografii je autor článku (zleva) spolu s prof. Vladimírem Kořístkem, Josefem Mynářem a prof. Janem Černým.

Foto: Miroslav Homola