Brněnská zoologická zahrada s novým názvem

Úspěšné ohlédnutí za jubilejním rokem

21.12.2013 09:50

    Na tiskových konferencích s ředitelem brněnské zoo Martinem Hovorkou a jeho spolupracovníky pravidelně diskutujeme o tom, co se podařilo, která zvířata zoologická zahrada získala, jak se mění jednotlivé expozice a hlavně – co zoo připravuje. Malé bilancování nechybělo ani při letošním předvánočním setkání.

    Letos se příliš nepovedlo jaro, dlouhá zima spoustu návštěvníků odradila. Například v březnu jich přišlo pouze 10 tisíc, zatímco v jiných letech zoologická zahrada zaznamenala až 30 tisíc návštěvníků. Zato v létě si to příznivci zoo vynahradili – za rok 2013 překročí jejich počet magickou hranici 250 tisíc, což je druhá největší návštěvnost za uplynulých dvacet let. Nejvíc lidí sem přišlo v roce 2008.

    Počátkem prosince 2013 dostala zoologická zahrada nový název – Zoo Brno a stanice zájmových činností. Je to první krok k tomu, aby mohla vykonávat činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání. Zastupitelstvo města Brna podpořilo záměr učinit zoologickou zahradu provozovatelem Střediska ekologické výchovy Hlídka na Špilberku. Poté bude zařazena do sítě školských zařízení a po nezbytných administrativních procesech začne plnit funkci zájmového vzdělávání. Následně může také žádat o dotace a granty nejen na práci s dětmi a mládeží, ale i na výzkumnou a vývojovou činnost.

Lachtani už řádí v bazénu

    Ale vraťme se k páteční tiskové konferenci. V jejím úvodu jsme s velkou radostí přivítali přímo u výběhu s bazénem tři vzácné lachtany medvědí (Callorhinus ursinus). Jednoho samce a dvě samičky zahrada získala výměnou za roční medvědici Kometu, která poputuje na konci zimy do Ruska. Transport z Rostova na Donu dorazil v noci a hned ráno jsme mohli sledovat, s jakou chutí se lachtani poprvé vrhli do chladné vody v bazénu. Ten nedávno opustila nejdéle žijící obyvatelka zoo – lachtaní babička Gejša, která odjela počátkem týdne na zasloužený „důchod“ do Zoo Lipsko. Do Brna přicestovala před dvaceti lety z volné přírody v Namibii. „Přišla ve stejném roce jako já a loučení s ní nebylo lehké,“ říká chovatel Jaroslav Jasínek. „Určitě se budeme zajímat o to, jak se jí daří a jakého věku se v Německu dožije.“ Podle sdělení tiskové mluvčí Zoo Brno a stanice zájmových činností Moniky Brindzákové dorazila Gejša do nového domova v naprostém pořádku. Kromě chovatelů ji přivítali i místní novináři. Po několikadenní karanténě bude v Lipsku sdílet výběh s několika dalšími staršími lachtany.

    Brněnská zoo je v současné době jedinou zahradou v České republice, která chová lachtany medvědí. Ve světě jsou k vidění jen asi v šesti zoologických zahradách. V přírodě se vyskytují výhradně na severní polokouli, většinu svého života tráví ve studených vodách Tichého oceánu. Samci mají načervenalou až černou srst, měří téměř dva metry a váží až 270 kilogramů. Samice jsou světlejší, stříbřitě šedé nebo hnědé, s bělavou skvrnou na hrudi. Dosahují délky okolo 1,5 metru a váží přibližně 50 kilogramů. Lachtani medvědí jsou velice hraví a přátelští, určitě se stanou miláčky návštěvníků zoologické zahrady.

    Od minulého týdne má zoo také úplný pár vlka hřivnatého (Chrysocyon brachyurus) – k pětileté samici přibyl roční samec Karlos z estonského Tallinnu. Tato největší psovitá šelma žije v Jižní Americe. Má dlouhé nohy, které jí umožňují lepší orientaci na pampách zarostlých vysokými travinami. Loví hlodavce, ptáky či plazy, přiživuje se také ovocem. Chovatelé doufají, že v budoucnu se tato šelma v Brně rozmnoží.

Máme se na co těšit

    Každý, kdo zavítá alespoň občas do brněnské zoo, dokáže ocenit, kolik práce se zde za poslední léta udělalo. Chodím sem už dlouhá léta. Dobře si pamatuji, jak vypadaly některé expozice v sedmdesátých letech minulého století a co všechno se tady změnilo. Na staré, dávno zašlé časy jsme nedávno vzpomínali s šéfredaktorem magazínu Zooreport Eduardem Stuchlíkem a fotografem Milošem Budíkem, který zde pořizoval černobílé snímky už krátce po vzniku zoologické zahrady. Díky jeho fotografiím si můžeme udělat alespoň základní představu o tom, jak se zoo na Mniší hoře postupně měnila. Klobouk dolů před lidmi, kteří zde pracují.

    Hodně se toho událo i letos – v roce 60. výročí vzniku zoo. Největší radost návštěvníkům bezpochyby udělala lední medvíďata Kometa a Nanuk, ale i spousta dalších přírůstků – panda červená, levhart cejlonský, dvě šimpanzí samice, lemur kata a další. Nejinak tomu bude v nadcházejícím roce. V areálu zoo vyrostou další zajímavé expozice v hodnotě kolem 50 milionů korun, už se teď se na nich pilně pracuje. Objeví se nová zvířata – pižmoni, klokani skalní (pokud to povolí australská vláda), urzoni (svým vzhledem nápadně připomínají dikobrazy), orli bělohlaví a snad i oblíbení čipmankové. Celkem by mělo do expozic přibýt 10–15 druhů zvířat. Už teď se všichni těšíme…

Štědrý den a Nový rok v zoo

    Na milá setkání se zvířaty a jejich chovateli se mohou návštěvníci těšit i na Štědrý den a Nový rok. Od 9.30 do 12.45 hodin se v brněnské zoo uskuteční komentovaná krmení sumaterských tygrů, ledních medvědů, sobů a losů, velbloudů, papoušků nestorů kea či bizonů. Malé návštěvníky přivítají také zvířátka v dětské zoo. Pokud bude na Štědrý den příznivé počasí, mohou se děti svézt na ponících. Tak neváhejte. Přijďte si o svátcích „provětrat hlavu“ od vánočního ruchu a strávit pár hezkých okamžiků mezi zvířaty, společně s těmi, kteří se o ně po celý rok poctivě starají.

JAROSLAV BOBEK

Foto: autor

 

Lachtany medvědí přišli do zoologické zahrady přivítat také brněnští novináři. Sledovali jejich první nesmělé "krůčky" do bazénu.