Festival Janáček Brno hledá Génia loci našeho města

    Brno při hledání svého místa mezi kulturními městy Evropy si nezapomnělo na svého největšího hudebního skladatele a představuje ho světu jako svého Génia loci. Prostřednictvím Festivalu Janáček Brno, který se koná v Brně již potřetí, chtějí jeho tvůrci vystopovat, co z Janáčkova hudebního ducha v našem městě zůstalo. A proto pojďte s námi hledat. Festival začíná už v pátek 16. listopadu a festivalový maraton se zastaví v neděli 25. listopadu.

    Co zůstalo, je zajímavou otázkou. Instituce, které vznikly díky Janáčkovu úsilí, považujeme dnes za samozřejmost. Ale co ví dnešní, hudebně vzdělaný Brňan, o dílech přímých Janáčkových žáků, Viléma Petrželky, Jana Kunce, Jaroslava Kvapila? O tomto každý ví, že je to „majitel“ největší Lidové školy umění v Brně. Nejlépe je na tom Pavel Haas a to díky vynikajícímu smyčcovému kvartetu, které na každém svém koncertě hraje jeho skladby. Kantáta Námořník Mikuláš od Viléma Petrželky, kterou uvede Filharmonie Brno, tu naposledy zazněla snad v roce 1970. Brno má Janáčkovým žákům co splácet, je proto záslužné, že se jejich tvorba na festivalu objeví. Bude jim zasvěcena neděle 18. listopadu, a to už od rána – dopolední matiné v Redutě, odpolední koncert Moravských učitelů v aule VUT.

    Žáci žáků by měli převzít pochodeň svého mistra. Jak se jim to dařilo, je možné posoudit v sobotu 17. listopadu na dopoledním matiné v aule JAMU a večer v nově otevřeném Divadle na Orlí. Eufrides před branami Thymén a Johannes doktor Faust v podání Opery Diversa je lákavá volba. Je to také připomenutí 40 let od úmrtí Josefa Berga, kterého by chtěli realizátoři festivalu víc připomenout. Snad se podaří i uložení ostatků na čestném pohřebišti.

    Festival Janáček Brno však stojí na tvorbě Janáčkově, především na operách, které dosud brněnský divák neměl odvahu ocenit. Přesto zahraniční inscenace jsou přijímány s nadšením a je dobré, že některé uvidíme i v Brně.

    Největší zvědavost vzbuzuje opera Osud, kterou Janáček nikdy na jevišti neslyšel a která doznala mnoha úprav, než spatřila poprvé v roce 1958 světlo Janáčkovy opery. Je to cesta ke skladatelovu  novému hudebnímu vyjadřování, snaha vytvořit moderní operu o současných lidech, se kterými si hrají vášně a osud. Je to apoteóza jeho vztahu s Kamilou Stöslovou a vylíčení atmosféry luhačovických lázní. Janáčkova opera svěřila hudební provedení a nastudování dirigentu Jakubovi Klackerovi a režii německému režisérovi Ansgaru Haagovi.

    Janáčkovy opery přivezené z jiných divadel vzbuzují největší zvědavost. Její Pastorkyňa v podání Slovenského národního divadla  láká do Janáčkova divadla v neděli 18. listopadu. Dirigent Jaroslav Kyzlink a režisér Martin Otava jsou zárukou dobrého inscenačního provedení. Káťu Kabanovou přiveze opera Národního divadla moravskoslezského pod taktovkou Roberta Jindry a v režii Jiřího Nekvasila.

    Jak dělají Janáčka v zahraničí? To prozradí Staatstheater Nürnberg, které přiveze Věc Makropulos pod hudebním vedením Marcuse Bosche a v režii Roberta Carsena.  Slavnostní závěr festivalu bude patřit Káti Kabanové v podání souboru Opera Zuid z Maastrichtu, v režii Harryho Kupfera a pod taktovkou Stefana Veselky, který má údajně brněnské kořeny.

    Labužníci vychutnají určitě víc hudební zajímavosti. Jako třeba v Huse na provázku zdařilou původní inscenaci Miloše Štědroně a Milana Uhdeho Leoš, aneb tvá nejvěrnější. Nebo koncert Jana Jiraského v Janáčkově „domečku“, na originální nástroj. A nebo výstavu interpretace partitur L. Janáčka s názvem „Druhotvary“, tamtéž.

    V programu Festivalu Janáček Brno nechybí ani konfrontace s jeho současníky. V sobotu 24. listopadu zaujme koncert Filharmonie Brno, při kterém bude uvedena Zjasněná noc Arnolda Schönberga spolu s baletem Národního divadla v Brně v choreografii Ralfa Dörnena a v druhé polovině Námořník Mikuláš Viléma Petrželky a Janáčkovo Šumařovo dítě.

    Součástí festivalové dramaturgie se stal i Erich Wolfgang Korngold. Přestože se s Janáčkem v Brně nemohl setkat, hlásí s k němu Brno jako k významnému rodákovi. Derniéra jeho opulentní opery Zázrak Heliany v koprodukci s divadlem v Kaiserslauternu slibuje být jedním z vrcholů festivalu.

    V každém případě bude Festival Janáček Brno velká kulturní událost. Neměl by při ní chybět nikdo, kdo se považuje za kulturního Brňana a komu áleží na tom, aby v Brně kultura pomalu neumírala na úbytě. Tak vzhůru na Festival Janáček Brno!

KARLA HOFMANNOVÁ

Fotografie z představení Věc Makropulos (vlevo) a Káťa Kabanová (vpravo).