V brněnském Muzeu romské kultury uspořádali potřebnou výstavu 

Návrhy sociálního bydlení s prvky romské kultury jsou inspirující

28.04.2013 19:50

    Média nás poměrně často zásobují informacemi o domech, ba celých sídlištích vybydlených Romy − neblaze proslulo třeba sídliště v Chanově u Mostu, z poslední doby pak sdělovací prostředky věnovaly zvýšenou pozornost třeba domu v Ostravě-Přívozu. Není to nic nového − i za minulého režimu se mezi lidmi šířily někdy zprávy, někdy fámy o romských rodinách v bytech, v nichž si jejich obyvatelé udělali uprostřed pokoje ohýnek z parket. Na jedné straně se v Evropě a ve světě hovoří o potřebě multikulturalismu, na straně druhé sílí ve většinové populaci averze zejména vůči romské menšině. Proč? Protože s romskou menšinou jsou prostě potíže. Romové se z hlediska většinové populace vyznačují jistou odlišností chování a specifickými tradičními zvyklostmi. Objektivně dodejme, že Romové konfliktům a rozporům někdy napomáhají sami svou občas možná i vypočítavou snahou využít, ba údajně i zneužít různé podpory a podobně. Už méně se ovšem pátrá po příčinách tohoto jednání. Někdejší disidentka a spisovatelka Eva Kantůrková kdysi napsala, že Romové jsou prostě jiní než naše většinová populace. A že by měli být vychováváni, vzděláváni a začleňováni do celé společnosti, přičemž sílící averzi vůči romskému etniku je třeba čelit. Jak? Toť otázka, jak by řekl Hamlet, nebo To je oč tu běží, jak zní jiný překlad známé věty ze slavného Shakespearova díla. Neboť nejlepším řešením jsou konkrétní činy, kterých je ovšem spíše jako šafránu než jako much. Nicméně se naštěstí objevují.

    Jedním z takových činů je výstava Sociální bydlení s prvky romské kultury, která chce vnést nový pohled na zažité formy bydlení a kterou můžete zhlédnout do 25. června tohoto roku. Jedná se o problematiku, která se ovšem týká nejen Romů, ale v širším měřítku i sociálně slabých obyvatel a vícečetných rodin s dětmi. Vždyť města a vůbec obce zpravidla nemají levnější sociální bydlení pro sociálně slabé rodiny, soukromí majitelé je většinou do podnájmu odmítají přijímat, zvětšují se počty neplatičů a bezdomovců, děti z takových rodin vyrůstají ve špatných podmínkách, protože dobrý domov jim azylové domy či různá provizória nenahradí. Státní příspěvky a doplatky na bydlení nezřídka končí u soukromých majitelů, kteří za často poměrně drahý nájem poskytují třeba i hygienicky nevyhovující byty a ubytovny, protože mnozí z nájemníků jsou prostě rádi alespoň za to, že vůbec mají střechu nad hlavou, nu a jiné řešení je leda ve hvězdách. A kvůli špatným podmínkám bydlení rostou i problémy s harmonií rodiny, která pro Romy představuje − na rozdíl od společnosti − závislost téměř absolutní, dále pak vzrůstají problémy se vzděláváním, zaměstnaností, ale i se sociálně patologickými jevy − s kriminalitou, gamblerstvím atd.

    Kurátorkou výstavy je Mgr. Margita Rácová, sociální pracovnice, jež se snažila o to, aby výstava podněcovala k otevření odborné, politické i občanské diskuse, která by měla přinést řešení efektivní jak pro žadatele o sociální bydlení, tak pro většinovou společnost; aby vnesla nový pohled do zatím převážně stereotypních forem bydlení pro sociálně slabé obyvatele; a aby nabídla netradiční pohled na řešení potřebného sociálního, komunitního i ekologického bydlení a zároveň vyzývala ke snaze předcházet segregaci etnických skupin a chudých vrstev obyvatelstva. Což je záměr dozajista chvályhodný, ale nejednoduchý. Kurátorka naštěstí našla zdatné pomocníky. Podle jejích slov aktivisté zabývající se otázkami sociálního bydlení oslovili se žádostí o spolupráci neziskovou organizaci Společenství Romů na Moravě a společně pak navázali spolupráci s Ústavem architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Cílem spolupráce bylo vytvořit návrhy projektů na sociální bydlení − zejména na skupinové formy nízkopodlažní rodinné zástavby s prvky tradiční romské kultury. Vlastnímu vytváření architektonických návrhů předcházely soubory přednášek, v nichž odborníci na danou problematiku studenty ÚA FAST VUT nejprve seznámili s kulturou a historií Romů, s jejich tradičními obydlími z minulých století, urbanistickými aspekty sociálního bydlení, formami sociálního bydlení v České republice či specifickými formami stavění z méně obvyklých materiálů − například z hlíny, slámy či recyklovaných materiálů.

    Na výstavě se tak octly návrhy patnácti studentů 2. ročníku, kteří je vypracovali pod odborným vedením svých pedagogů. Ideově a architektonicky byla dána z důvodu reálné dostupnosti na současném trhu s bydlením přednost minimalistické variantě sociálního bydlení. Ekonomickou i ekologickou stránku proto musely zohlednit i zvolené technologie.

    Jak můžete na výstavě sami zjistit z výstavních panelů a modelů, k trvalé udržitelnosti bydlení mají podle návrhů přispět možnosti svépomocné stavby a případných oprav, stejně jako komunitní prvky, přirozené začlenění do širších vazeb města a zejména pak prvky variability, umožňující pružně reagovat na měnící se situaci v rodině a na měnící se počet obyvatel v domě. Takže nechybí kupříkladu varianta domu pro šest osob s možností rozšíření až pro jejich dvojnásobek, najdete tu zajímavé materiálové řešení fasády (titanzinkový vlnitý plech s možností doplnění dřevěným obkladem, bílou omítkou či kombinací dvou odstínů oranžové omítky), nesmí chybět ani návrhy řešení venkovních prostor − třeba pro trávení volného času…

    Zdůrazněme, že výstava nebyla podpořena žádnou dotací a že vznikla z dobrovolné a zcela nezištné iniciativy všech zúčastněných. A protože pracovali na dobré a prospěšné věci, patří jim všem velké poděkování.

    Poznámka: Pokud se na výstavu zajdete podívat, neopomeňte navštívit i vlastní expozici Muzea romské kultury, kterou tvoří především tři samostatné části: Khatar sam? (Pravlast), Bare dromeha (Na cestě) a Kaj amaro than? (Hledání domova). Stojí za zhlédnutí jak pro historické poučení, tak i pro své scénické pojetí či hudební doprovod.

JAN MERVART

 

Fotografie z výstavy Sociální bydlení s prvky romské kultury. Vpravo: Kurátorka Margita Rácová v rozhovoru s autorem článku.

Dole: Záběry z expozice Muzea romské kultury v Bratislavské ulici v Brně.


Foto: Jaroslav Bobek