In memoriam Jindry Delongové

20.03.2019 10:30

    V neděli 17. března 2019 opustila tento svět ve svých 93 letech výrazná osobnost nejen Brna – Paní Jindřiška Delongová. Paní s velkým P, jak byla po šedesát let oslovována více než čtyřmi sty svých svěřenců v legendárním brněnském dramatickém kolektivu PIRKO.

    Když v roce 1959 převzala jako vedoucí původní rozhlasový soubor, začala v něm rozvíjet fantazii a tvořivost členů přirozenou dětskou hrou dříve než se k nám z ciziny dostaly teoretické publikace o dramatické výchově dětí a mládeže. Původní metodu J. A. Komenského rozpracovala do té míry, že se stala součástí výuky na Pedagogické fakultě MU a jako samostatný obor se vyučuje na JAMU, kde jej vede její dcera prof. PhDr. Silva Macková.

    Už s prvními veřejnými vystoupeními v tehdejších soutěžích tvořivosti zaznamenalo PIRKO výrazný úspěch s pásmem veršů Ilony Borské a Ivo Štuky Svět se točí dokolečka či na jeviště převedená kouzelná Trnkova Zahrada, která zvítězila v roce 1971 v konkurenci dospělých souborů na tradičním Jiráskově Hronovu. Do dramaturgie promítla i své životní zkušenosti – její otec byl umučen nacisty, z Osvětimi se nevrátila židovská kamarádka Ruth Adlerová, a tak vzniklo pásmo z deníků dětí psaných v koncentračních táborech, Urbánův Bleděmodrý Petr zase reagoval na vyloučení jedince z dětských her pro odlišnost původu. Významné místo v historii Pirka pod jejím vedením patří jevištním adaptacím děl brněnských básníků Vítězslava Nezvala, Josefa Kainara, Zdeňka Kriebla, Oldřicha Mikuláška, Jana Skácela, Aloise Mikulky. Pirko viděli také v Arménii, ve Francii, v Jugoslávii, Litvě, Maďarsku, Nizozemí, Německu, na Slovensku, v Rakousku i Řecku.

    Jindra Delongová se stala spoluzakladatelkou naší dramatické výchovy a její neúnavnou propagátorkou. Není ani od věci jmenovat úspěšné dramatické umělce spojené se souborem (v abecedním pořádku): Radek Balaš, Tomáš Čisárik, Jiří Dvořák, Radim Fiala, Tomáš Herfort, Pavla Horňáková, Darja Hrubá, Antonín Kala, Pavel Kříž, Ondřej Mikulášek, Jiřina Ostrá, Michal Plachý, Jan Růžička, Matěj T. Růžička, Eva Řehořová, Ivana Slabáková, Zuzana Slavíková, Aleš Zbořil, avšak také oceňovaní architekti, vysokoškolští pedagogové, lékaři i pokračovatelé v dramatické výchově.

    Z mnoha ocenění, kterých se Jindře Delongové dostalo, si nejvíc vážila medaile Univerzity Karlovy k 400. výročí narození Komenského. Chybí mezi nimi přes několikanásobné navržení Cena města Brna, které se nedočkala.

LIBUŠE ZBOŘILOVÁ