Rainer König-Hollerwöger

Metamorfózy v česko-rakouských vztazích očima pamětnice holocaustu

01.09.2018 13:45

První česká verze knihy vydané roku 2015 v Rakousku

HOLOCAUST-ÜBERLEBENDE ERIKA BEZDÍČKOVÁ
Lichtspuren des Erinnerns im Kulturklang der Gegenwart und Zukunft – Erlebnisse im Zuge des europäischen Projekts „Verfolgt-verschwunden-gesucht…“ von IPS-WIEN

Z němčiny přeložili
Erika Bezdíčková a Marek Čermák

Kniha vyšla v polovině května 2018 ve vydavatelství
TISKÁRNA BRÁZDA, HODONÍN (ISBN: 978-80-87387-53-5)

ooo

    Rok 2018 nám připomíná více než jiné roky, jaké události vedly k rychlé degradaci evropských demokracií. Je to také 80 roků od tzv. Říšské křišťálové noci, noci pogromů z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistické „Velkoněmecké říši“, k níž tehdy už patřilo Rakousko a od Mnichovské dohody z 29. na 30. září 1938 tzv. Sudety v Československu. Byly páchány žhářské útoky na všechny synagogy, modlitebny a instituce, ničeny židovské hřbitovy, byty a obchody, Židé byli pronásledováni, týráni a vražděni, zatýkáni a odváženi v prvních transportech do koncentračních táborů. Idea antisemitismu z novin, rozhlasu a Hitlerovy knihy „Mein Kampf“, jež byla od roku 1933 šířena nenávistnou propagandou, pokročila ke konkrétní destrukci a násilí.

    V interdisciplinárním evropském projektu zahájeném roku 2013 pracuje vídeňský autor, kulturní filozof, sociolog, historik a umělec s pamětnicí holocaustu Erikou Bezdíčkovou z Brna, pořádá s ní vystoupení v Rakousku a jako vedoucí vědecko-výzkumného institutu IPS-Wien se od roku 2006 angažuje i v České republice. Jeho kniha umožňuje hluboký vhled do psychických, mentálních, společenských a kulturních procesů minulosti i přítomnosti. Přitom využívá koncertní pianista, varhaník a skladatel kromě literárních možností i ty hudební, jimiž propojuje města, země a kultury. Jako historik Rainer König-Hollerwöger poukazuje na to, že za různými společenskými maskami se v dějinách odvíjejí dynamické procesy. K destruktivním tendencím, při nichž jsou oživovány předsudky a vyvolávány pocity ohrožení, patří i antisemitismus, dodnes živý, ba sílící.

    Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.

    Vídeň, Praha, Brno, Hodonín, Znojmo, v dubnu 2018

ooo

    V jihomoravském Hodoníně, poblíž hranice se Slovenskem, se 7. března 1850 narodil Tomáš Garrigue Masaryk (zemřel 14. září 1937 v Lánech). Studoval filosofii na Vídeňské universitě (1872–1876), poté vyučoval filosofii, později se stal politikem, spoluzakladatelem a prvním prezidentem Československa. Jeho život a dílo spínají období rakousko-uherské s obdobím tzv. československé první republiky. Na jeho „budování mostů“ vědomě navazujeme kulturním, sociálním a humanitárním přemosťováním v této knize i interdisciplinárním evropském projektu IPS-WIEN, z jehož činnosti kniha vzešla.  (eb)

 

Vlevo: Erika Bezdíčková. – Vpravo: Publikace "HOLOCAUST-ÜBERLEBENDE Erika Bezdíčková – Lichtspuren des Erinnerns im Kulturklang der Gegenwart und Zukunft" v originálním a českém vydání. (Foto: Jaroslav Bobek)