Milan Kundera se na své devadesátiny vrátil do Brna – imaginárně

04.04.2019 10:50

    Na prvního apríla se mohou narodit jen výjimečné osobnosti. Ta výjimka se může samozřejmě pohybovat na obě strany spektra od průměru. 1. dubna 1929 se v Brně narodil malý človíček, z něhož se postupně vyklubal hodně výjimečný člověk. Spisovatel a dramatik, ale také výtvarník a hudební historik, Milan Kundera. A jak už to bývá, doma se prorokům ani výjimečným lidem nedaří a proto se díky své neschopnosti se přizpůsobit průměru a rezignovat na diktát hlouposti, přestěhoval v roce 1975 i s manželkou Věrou nejprve do Rennes a později do Paříže, kde nyní žijí.

    Přestože se brání kontaktům s médii a s lidmi jinak jen zvědavými, sem tam nějaká zpráva o jeho životě a práci do Brna pronikne. A to především díky přátelům, kteří na Milana Kunderu vzpomínali na vernisáži v úterý 2. dubna 2019 v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea v Brně. V té spoustě lidí, kteří se tu sešli, nechyběly špičky společenského a kulturního života. Autor výstavy PhDr. Mojmír Jeřábek, ředitel Českého kulturního centra ve Vídni, jehož rodinu s Kunderovými pojí dlouholeté přátelství, přiblížil důvody, které vedly k výstavě, která představuje Kunderu jako výtvarníka knižních obálek, autora divadelních her a filmových scénářů. Výstavu Hommage à Milan Kundera uvidí návštěvníci od 3. dubna až do 26. května v Mramorových sálech Biskupského dvora nad Kapucínským náměstím v Brně.

    Na svoji návštěvu u Kunderů vzpomněl někdejší primátor města Brna Roman Onderka, díky němuž byla v roce 2004 udělena Milanu Kunderovi Cena města Brna a následně v roce 2009 i Čestné občanství Brna. Milan Uhde připomněl Kunderu jako svého někdejšího kolegu, který si liboval ve vtípcích ze života a nikoho nešetřil.

    Ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček pozval přítomné na výstavu, kterou autorsky připravil a která byla zahájena v knihovně o den dříve. Kunderovy poslední romány a eseje vznikaly ve francouzštině, ale překlady z některých z nich autor připravil a vydal prostřednictvím nakladatelství Atlantis či v časopise Host. Pro potřeby výstavy přeložil také několik ukázek z česky dosud nepublikovaných románů, jako například z posledního románu Slavnost bezvýznamnosti. Výstava obsahuje i grafickou podobu Kunderových knih a nabízí bezprostřední ohlasy z recenzí z různých světových médií. Jsou tu první vydání Kunderových knih, tedy česká vydání z brněnského nakladatelství Atlantis.

    Kunderova samostatná publikační činnost zahrnuje poezii, sbírky Člověk zahrada širá a Monology a také divadelní hru Majitelé klíčů. Sedm knih napsal původně česky: Žert, Směšné lásky, Život je jinde, Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost. Čtyři romány napsal už ve francouzštině: La Lenteur, L´Identité, L´Ignorance, La fête de l'insignifiance , česky přeloženo neoficiálně jako Pomalost, Identita, Nevědomost, Slavnost bezvýznamnosti.

    Dramatickou tvorbu Milana Kundery připomněli herci Městského divadla v Brně, Jan Mazák a Viktor Skála s úryvkem ze hry Jakub a jeho pán. Výstava pak připomíná Kunderu jako dramatika, ale i jeho filmovou podobu. V neposlední řadě vyjádřil Milan Kundera jako významná osobnost Brna také podporu výstavbě koncertního sálu v Brně. Je dobré představovat Milana Kunderu v Brně, zejména těm, kteří ho neměli možnost osobně poznat a kteří ho mají v paměti jen jako kus české historie. Představovat ho jako člověka s obrovským smyslem pro humor a všechny zákruty a zlomyslnosti života.

KARLA HOFMANNOVÁ

 

Foto z vernisáže: Zbyněk Maděryč