O tom, co letos a co napřesrok s ředitelem Zoo Brno Martinem Hovorkou

Nejdůležitější je spokojenost a pohoda návštěvníků

12.12.2014 18:05

    Od roku 1997 je ředitelem brněnské zoologické zahrady MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. Za tu dobu se mnohé v areálu na Mniší hoře změnilo, každým rokem přibývá něco nového, co zvyšuje atraktivitu i návštěvnost. Ta je dnes oproti devadesátým letům ročně o sto až sto padesát tisíc vyšší. Zajímavé novinky přinesla i letošní sezona, dost se očekává od let následujících. K tomu směřovaly otázky prosincového rozhovoru s ředitelem brněnské zoo. – Jaký byl ten, již končící, letošní rok?

    Mohu říci, úspěšný. Už proto, že oproti dvěma předchozím, nám nebyl snížen rozpočet. Mohli jsme se tak pustit do úprav a oprav, které předtím musely počkat. Díky evropským fondům, samozřejmě při spolufinancování města, jsme mohli otevřít tři zcela nové expozice: Nejprve „australskou s klokany“, umožňující návštěvníkům průchod expozicí. Vzácnější druh klokanů skalních uvidí návštěvníci v příštím roce. Expozici orlů bělohlavých jsme plánovali už na přelomu tisíciletí. Letos byla otevřena a je výjimečná již svým architektonickým řešením. Jde o opravdu pozoruhodnou stavbu. Navštívil jsem stovky zahrad, řešení jako u nás jsem však nikde neviděl. Obdobné voliéry se stavějí běžně jako šapitó, naše je samonosnou konstrukcí, obejde se bez kotvicích lan, vrchní část je rovná, orli mohou kroužit ve větším prostoru a využívat i horní prostor voliéry. Poslední loni otevřenou expozicí je Africká vesnice. Návštěvníkům se odtud nabízí zajímavý výhled k pozorování afrických zvířat: žiraf, pakoňů, … Od jara do podzimu je tu možno posedět, v nové kavárničce si objednat nápoj a v klidu pozorovat chování zvířat v krásném přírodním prostředí. Nepochybně to umocní pohodovou atmosféru, příjemný zážitek.

    Nové expozice opět přidaly brněnské zoo na atraktivitě. Odrazilo se to na návštěvnosti? Jak si vlastně brněnská zahrada stojí v porovnání s jinými?

    Na nové expozice jsou jednoznačně pozitivní ohlasy. Návštěvností se letos přiblížíme třem stům tisícům, již v říjnu bylo návštěvníků víc než loni za celý rok. Myslím, že toto číslo odpovídá horní hranici našich současných možností. V porovnání s ostatními našimi zahradami zaujímáme v návštěvnosti střední pozici.

    V materiálu z roku 2003 ke strategii rozvoje se píše o možném půl milionu návštěvníků, ovšem za určitých předpokladů. O které předpoklady či podmínky se jedná? Asi již chronický problém parkoviště?

    Potenciál k dosažení půlmilionové roční návštěvnosti brněnská zahrada má. Dodat třeba, že taková návštěvnost by výrazně zvýšila míru ekonomické soběstačnosti, možná až na 75 %. Podmínek a předpokladů k dosažení této mety je víc. Především to parkoviště. Brněnská zahrada má v republice unikát, který netěší. – Parkoviště pro pouhých patnáct osobních vozů! Autobusy s výletníky se jí vyhnou, nebo odjíždějí, když zjistí, že není kde zastavit. Bez vyřešení tohoto problému k zásadnímu zlomu nemůže dojít. Před lety jsme uvažovali o výstavbě parkoviště a nového vstupu v horní části zoo. Zde se počítalo se vznikem komunikace spojující Komín s Medlánkami, která nebyla realizována. Tato varianta je dnes nereálná již pro neúnosné náklady. Máme velmi dobře zpracovaný projekt parkoviště s novým vstupem z oblasti Kníniček, bohužel právě odtud přicházejí silné tlaky, které zatím realizaci brání. Jsem přitom přesvědčen, že by realizace pro celou zdejší oblast přinesla nejen větší přitažlivost, ale i zlepšení prostředí. Parkoviště je projektováno na prostranství mimo centrum místního dění, nemělo by mít negativní vliv na okolí. Pro zahradu, přátele zvířat, zoo, město Brno a asi většinu Brňanů, jde o žádoucí řešení. Výrazně by zvýšilo atraktivitu zoo i okolí, odrazilo se v návštěvnosti, přijíždět by mohli návštěvníci z větší dálky i z ciziny.

    Mně osobně se docela zamlouvá členitý a zajímavý terén Mniší hory, nakonec alespoň tu nehrozí záplavy jako na jiných místech. Stoupání do kopce je však jistou komplikací pro starší osoby a zejména pro maminky s kočárky.

    Svažitý terén s velkými plochami k údržbě v porovnání s jinými zahradami jistou nevýhodou je. Parkoviště s novým vstupem by přineslo větší komfort, zejména pro část návštěvníků, o kterých jste se zmínil. V úvahu by připadala pozemní lanová dráha. Vše samozřejmě odvisí od finančních možností. A ještě k návštěvnosti. – V potaz třeba vzít, že v Jihomoravském kraji, jako jediném, jsou tři zoo, kromě Brna ji má Vyškov a Hodonín. Nepříliš vzdálený Zlín a Olomouc disponují velkými parkovišti. Už příští rok však přinese jisté zlepšení: je zde totiž příslib druhého vláčku, opět s kapacitou padesáti návštěvníků. Interval se tak sníží na deset minut.

    Tak jsme se ocitli ve výhledech do budoucna, především v roce 2015. Na co nového se ještě možno těšit?

    Rádi bychom zahájili práce na nových expozicích. Rozšít chceme prostor pro šimpanze, ubikace ze sedmdesátých let již neodpovídá podmínkám pro chov těchto atraktivních primátů. Před africkou vesnici, v místech, kde byli dříve klokani, se vrátí lvi. Získají-li se finanční prostředky, příští rok bude zahájena výstavba a v roce 2015 by se lev do Brna vrátil. Do důstojných podmínek, ne jako dřív na nevyhovující místo, kterému se bohužel právem přezdívalo „v jámě lvové“.

    Návrat krále zvířat je dychtivě očekáván, někteří, alespoň v duchu, si představují i příchod velikána slona…

    V Praze po povodních vybudovali výběh pro slony a hrochy, jen ten stál 550 milionů! To samozřejmě není v možnostech Brna. Navíc je nezbytné celkové zázemí s přístupem pro návštěvníky po celý rok – velké klimatizované prostory. I když se říká slonu tlustokožec, mrazy by nepřežil. Velké náklady přináší nejen výstavba, ale také údržba, energetická náročnost. Slon je celý den v pohybu, ujde běžně dvacet kilometrů. S indickými slony by byly možné procházky, při kterých by ušli tak deset kilometrů, jak by ještě odpovídalo potřebným podmínkám. Bez přiměřeného prostoru nemá smysl o slonech uvažovat. Za zahradou, směrem k Medlánkám, je však údolí, které by dávalo prostor pro menší safari se slony. Žádali jsme o začlenění do územního plánu pro zoo. Tak, kdo ví. Zatím hudba budoucnosti…

    Asi trať delší než dvacet kilometrů…

    Slon sám o sobě však není zárukou vysoké návštěvnosti. Především jde o celkovou pohodu návštěvníků. U nás lidé uvidí ke dvěma tisícům zvířat z 260 druhů. Většinou se zastaví u svých oblíbenců, ponejvíce u tygrů a naší letité „atraktivity“ – medvědů. Když se návštěvníka zeptáte, co viděl, vyjmenuje zpravidla pět až deset živočišných druhů. Nejdůležitější je nabídka zajímavého prostředí s atraktivními expozicemi a kvalitními službami, které vytvářejí u návštěvníka pocit pohody a zážitek z dobře stráveného volného času.

    S přáním pohody v době vánoční a v celém roce 2015 pro brněnskou zoo, její obyvatele, pracovníky, návštěvníky, a všechny Brňany, kteří mají svou zahradu rádi, jsme se rozloučili.

JAROSLAV ŠTĚPANÍK

 

Foto: Eduard Stuchlík