Odešel ctitel a velký znalec Brna

02.07.2018 18:15

    Malíř, pedagog a historik Oldřich Rejnuš, brněnský rodák, mnoho let vydával známé žluté velkoformátové kalendáře nazvané Historické Brno (ten letošní má pořadové číslo 19), které každoročně naplňoval dvanácti kresbami významných brněnských stavebních památek. Letošnímu červnu vévodí zobrazení slavného Wiesnerova městského krematoria. A právě tam se s Oldřichem Rejnušem koncem toho měsíce rozloučila brněnská veřejnost. Jako by si to dvaadevadesátiletý malíř předpověděl…

    Mgr. Ing. Oldřich Rejnuš (1926–2018) studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity (u Cyrila Boudy, Karla Lidického a Josefa Sejpky) a pak v Brně u Vincence Makovského, B. S. Urbana a Eduarda Miléna. Poté si na přírodovědecké fakultě rozšířil obor o deskriptivní geometrii a navíc ještě absolvoval Vysoké učení technické, takže mohl podle vlastních slov učit snad všechno kromě jazyků. Když po 41 letech vyučování na odborných školách odešel do důchodu, začal se plně věnovat původnímu oboru, především krajinářství se specifikací na městskou krajinu. Vytvářel veduty rodného města i jeho okolí a příležitostně i jiných míst Evropy. Jeho koníčkem a zároveň cílem bylo mapovat Brno krok za krokem a prostřednictvím obrázků doprovázených historicko-architektonickým výkladem postupně zachycovat exteriéry, interiéry a různé detaily památných staveb a zákoutí, o nichž mnohdy ani sami Brňané nemají tušení. Výsledek vtělil do reprezentativních kalendářů, pohlednic a především do stovek článků s kresbami, jež byly uveřejněny zejména v někdejším Brněnském večerníku a v radničním měsíčníku Haló, Brno, nahrazeném později Brněnským Metropolitanem. Tam si získaly velkou čtenářskou oblibu, podpořenou několika výstavami, např. na Nové radnici a na hradě Veveří. Věhlas znalce Brna a jeho okolí mu přinesla i spolupráce s městskými částmi a různými organizacemi, pro něž pořádal vycházky po Brně s odborným výkladem. Uznání vyvrcholilo udělením Ceny Jihomoravského kraje v roce 2011.

    Velkým přáním O. Rejnuše bylo vydat rozsáhlou publikaci Historickým Brnem krok za krokem, v níž by zúročil své celoživotní úsilí. Z proponovaných čtyř dílů se mu bohužel podařilo vydat jen tři. V prvním dílu čtenáře pozval na Petrov, Zelný trh, Starou radnici a do Masarykovy ulice, ve druhém dílu na Špilberk a do nejbližšího okolí na jeho úpatí, ve třetím dílu pak do brněnského centra s Novou radnicí, areálem minoritů a náměstím Svobody. Čtvrtý díl měl zmapovat Staré Brno. Z toho zůstaly jen desítky kreseb a poznámek.

    Mozaika tváře historického Brna v akvarelových portrétech budov (příznačně bez lidského elementu) nám umožňuje vnímat město Brno v té podobě, jaká se zachovala z dob gotiky, renesance, baroka, ale hlavně z doby historizujících forem architektury přelomu 19. a 20. století, kdy se Brno zbavilo hradeb a začalo prudce měnit svůj vzhled, poté se dalo ovlivnit secesí a později jejím protikladem – funkcionalismem, jímž proslulo i ve světě. A pak už následuje současná moderní, v mnohém kontroverzní výstavba, jež někdy málo citlivě koexistuje s tou tradiční…

    Malířovo kresebné a knižní dílo je trvalým přínosem pro všechny, kdo se rádi nechají unášet půvaby našeho města Brna a rádi podléhají kouzlu detailů jeho tváře. A za to vše vděčíme vnímavým očím a hlubokým znalostem Oldřicha Rejnuše.

MICHAL ŽÁK