Půl století se Sdružením Q

14.06.2018 12:05

    V roce 1964 jsem coby zástupce studentů zasedal v jedné z  komisí, které přijímaly nové studenty filozofické fakulty tehdejší brněnské Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Předsedou této komise byl Bohdan Lacina. Netušil jsem, že tento můj nejmilovanější a spolu s Antonínem Procházkou nejobdivovanější brněnský malíř začíná v té době iniciovat a spolu se svými nejbližšími přáteli výtvarníky i promýšlet založení brněnského sdružení umělců všech oborů. Vyplývalo to ostatně z tehdejšího kvasu (v intencích Sdružení Q by se slušelo psát „qasu“) na umělecké frontě, který byl důsledkem politického uvolňování, jež Ilja Erenburg nazval „táním“ po mrazivých padesátých letech.

    Po čtyřech letech přípravy se v říjnu 1968 konala první schůzka budoucího sdružení, kterou svolali Bohdan Lacina, Miroslav Šimorda a Václav Zykmund, a 5. listopadu 1968 se pak sešla ustavující schůze sdružení; pozvánku na ni podepsali výtvarníci Zdeněk Dvořáček, Marie Filippovová, Bohdan Lacina, Jiří Marek, Bohumír Matal, Jan Rajlich st., Vilém Reichmann, Miroslav Šimorda, Jaroslav Škarohlíd a Václav Zykmund. K těmto deseti se postupně přidávali další umělci i z jiných oborů: literáti Ludvík Kundera, Adolf Kroupa, Milan Uhde, Jan Trefulka a Bohumil Marčák (také fotograf), skladatelé Miroslav Ištvan, Alois Piňos a Josef Berg, básníci Oldřich Mikulášek a Jan Skácel, divadelník Bořivoj Srba, architekti Bohuslav Fuchs a Bedřich Rozehnal a mnozí další. Název „Q“ pro sdružení vymyslel a prosazoval Ludvík Kundera, podle něhož tímto písmenem začínají četné latinské tázací částice (quis, qua, quod, qui, quae, quo, quam) – a „protože je to písmeno významově, tvarově i skupinově nepříliš opotřebované“… a „protože se Sdružení Q definitivně ustavilo v qětnu 1969“. (Ale nebyl ještě jeden důvod k užití litery Q? My studenti FF UJEP jsme pro svůj nástěnný časopis v první polovině šedesátých let také zvolili název „Q“, a to podle razítka, kterým tehdejší cenzura – HSTD – povolovala cokoliv ke zveřejnění; ovšem StB nám naše protestní „Kvéčko“ jednoduše zabavila.)

    Dění koncem roku 1968, jehož padesáté výročí si letos připomínáme, tak připravilo konečné vyhlášení vzniku Sdružení Q, k němuž došlo v květnu 1969; oficiálně to stvrdilo oznámení o ustanovení tvůrčí skupiny „Sdružení umělců Q“ odeslané na výbor pobočky Svazu čs. výtvarných umělců v Brně dne 23. června 1969. A „Kvéčko“ za předsednictví Bohdana Laciny hned na březen dalšího roku připravilo první výstavu sedmnácti výtvarníků v Olomouci (zahajoval ji Ludvík Kundera) a brzy nato druhou výstavu SQ v Procházkově síni Domu umění města Brna, kterou 24. května 1970 zahájil ředitel DU Adolf Kroupa. V té době mělo SQ už 54 členů, z nichž 27 výtvarníků a architektů se na výstavě prezentovalo a k nim se na 21 podvečerech přidalo dalších více než 20 literátů, hudebníků a členů Divadla Husa na provázku. Tehdy už jeden člen – skladatel Jan Novák – byl v emigraci, takže na plakátu bylo vytištěno jen 53 jmen… A důvodů k emigraci velmi brzy přibylo (ovšem další členové Q jim vesměs odolali), když se rychle prosadila „normalizace“. Před Vánocemi 1970 ministerstvo vnitra ustavilo nový normalizační Svaz československých výtvarných umělců a zároveň zrušilo ten původní včetně jeho podskupin, tedy i Sdružení Q. Takže k plánované třetí výstavě SQ v dubnu 1971 v Divadle E. F. Buriana v Praze už nedošlo.

    Jenže slibný rozjezd sdružení brněnských umělců to naštěstí nezastavilo. V letech 1972 až 1989 se někteří z nich dále scházeli hlavně v ateliéru Miroslava Šimordy, ale střídavě i u Rajlichů, Miloše Slezáka a Viléma Reichmanna, kde se k nim někdy přidávali i další hosté. A nucenou absenci výstav a vydávání vlastních knih si vynahrazovali (samozřejmě neoficiálním) vydáváním tzv. hyperbibliofilií, sborníků vždy patnácti výtvarníků a patnácti literátů; Ludvík Kundera jich shromáždil dvanáct.

    V době dalšího „tání“ na přelomu let 1988 a 1989 se jádro bývalého Sdružení Q rozhodlo z popudu Bořivoje Srby neoficiálně obnovit činnost SQ počínaje květnem 1989, tedy k 20. výročí původního ustavení sdružení. Musel ale přijít 17. listopad, aby vše mohlo jít oficiální cestou. Hned 22. listopadu 1989 se Sdružení Q přihlásilo „k občanské iniciativě čs. vysokoškolského studentstva, čs. divadelních umělců a celé široké obce demokratických sil“. A 18. ledna 1990 na schůzi v klubovně Mahenovy činohry zakládající členové rozhodli o pokračování činnosti Sdružení Q a o rozšíření členské základny. Ještě v tomtéž roce mělo SQ celkem 103 členů a spolupracovníků a jednoho člena kolektivního (Divadlo Husa na provázku).

    Dne 28. května 1990 na první valné hromadě byli zvoleni první tři Q-konzulové: Ludvík Kundera, Jan Rajlich st. a Bořivoj Srba. Stalo se tak z popudu Bohumíra Marčáka, kterého Q v názvu přivedlo ke starému Římu a tamní praktice tří volených konzulů. Poté byly valné hromady svolávány dvakrát ročně a od roku 1994 jednou za dva roky; ta praxe trvá dodnes.  Během let odstoupivší a zemřelé konzuly nahradili Zdeněk Turba-Čecháček a stávající konzulové Ivo Medek, Zdena Höhmová a Miroslav Plešák.

    K letošnímu roku má SQ 111 individuálních členů z Moravy, 9 z Čech, 5 ze Slovenska, po dvou z Itálie a Německa, po jednom z Japonska a Francie/Číny a sedm členů kolektivních: Divadlo Husa na provázku, Ha Divadlo, Divadlo U stolu, Divadlo hudby a poezie Agadir, Ensemble Marijan, Isha Trio a Nakladatelství Větrné mlýny.

    Sdružení od své obnovy uspořádalo 55 členských výstav u nás i v zahraničí, vydává katalogy, Q-almanachy z tvorby členů (zásadní byl vydán ke 40. výročí v prosinci 2008) a od února 1992 čtyřikrát ročně Kvé-buletýn, zprávy pro členy, hosty a příznivce Sdružení Q, což je velmi podrobná kronika veškeré činnosti členů SQ a její reflexe v médiích; zároveň je to neocenitelný přehled o kulturním dění v Brně a dosažitelném okolí, který je dílem obětavých manželů Rajlichových.

    Letošní padesáté výročí iniciace Sdružení Q bude důstojně připomenuto vydáním 12. almanachu, který bude zároveň i katalogem výstavy Půl století se Sdružením Q 1968–2018, jež bude letos v září uspořádána v Křížové chodbě Nové radnice a jejíž dokumentační část poté bude v říjnu přenesena do Moravské zemské knihovny jako samostatná výstava Půl století se Sdružením Q 1968–2018. V průběhu výstav se během několika pořadů v Křížové chodbě a Moravské zemské knihovně představí ukázkami ze svého díla i členové dalších sekcí SQ: literární, divadelní a hudební.

    Poznámka: I když jsem onu dobu první a posléze skryté existence Sdružení Q prožíval „za plného občanského vědomí“, nepatřil jsem tehdy ještě ani zdaleka k okruhu Sdružení Q – tam jsem vstoupil teprve před pár lety –, takže jeho historii líčím ve zkratce a mnohdy doslovně podle článků a podrobného přehledu zpracovaného zakládajícím členem Q Janem Rajlichem st. a jeho synem Janem Rajlichem ml. A snad mi čtenáři odpustí i zdánlivě odtažité osobní vstupy…)

MICHAL ŽÁK