Vlasta Fialová (1928–1998)

20.01.2018 20:15

    Tato brněnská herečka patřila k největším talentům své generace. Pocházela z herecké rodiny a na prknech stála poprvé již v dětském věku. V mládí byla vynikající sportovkyní s nadějnou kariérou v závodním plavání a skocích do vody. Během studií na konzervatoři hrála v několika menších rolích. Po absolutoriu se dostala nejprve do Svobodného divadla (dnešní Městské divadlo v Brně). V sezoně 1947–1948 působila v Opavě a její další angažmá bylo na dva roky v Olomouci. Od roku 1950 až do své smrti zůstala věrná brněnskému Mahenovu divadlu. Za svůj život nastudovala více než dvě stě divadelních a filmových rolí.

    Tou nejvýznamnější se stala titulní hrdinka z filmu Divá Bára pod režijním vedením Vladimíra Čecha z roku 1949. Další divadelní závažnější rolí, ve které paní Fialová předvedla pestrou škálu svého herectví, byla Dorotka z Tylova Strakonického dudáka (1950) v režii Milana Páska. Na sklonku padesátých let nastoupili do brněnského divadla režisér Miloš Hynšt, dramaturg Bořivoj Srba a také režisér Evžen Sokolovský. Pod jejich vedením zahájila Vlasta Fialová cestu za uměleckým zráním. Přicházely nové závažné role, kde mohla uplatnit své jevištní zkušenosti a vyzrálé herectví. Vrcholným výkonem, kterým paní Fialová obhájila svou dlouholetou snahu o osobitý herecký projev, byla titulní role Brechtovy hry – Matka Kuráž a její děti (1964, pod vedením režiséra Miloše Hynšta).

    V sedmdesátých letech přišly další krásné role. Na sklonku osmdesátých let se paní Fialová přehrává do úloh stárnoucích žen a vytváří několik pozoruhodných kreací. Její poslední rolí byla selka z Vorlíčkovy pohádky – Kouzelný měšec z roku 1994. Sametový alt Vlasty Fialové se začal uplatňovat také v rozhlasové tvorbě, zejména v pásmech, hrách a dalších pořadech brněnského studia Československého rozhlasu. Poslední příležitost na spolupráci s televizí měla paní Fialová při natáčení záznamu její nejslavnější divadelní inscenace Casonovy hry – Stromy umírají vstoje. Záznam dokončila den před svým nenadálým úmrtím.

    Výstavní prostor: Dietrichsteinský palác – Sál Karla Valocha, Zelný trh 8, Brno. Výstava potrvá do 27. května 2018.

Text a foto: Petr Michl