Vzpomínka (Vlastimil Toman)

12.12.2016 08:10

    Před rokem, 11. prosince 2015, zemřel Vlastimil Toman –  výtvarník a kreslíř a malíř a tak trochu i básník – narodil se, žil a zemřel v Třebíči-Týně, v domku po rodičích, kde po celý život shromažďoval spisy, spisky a noviny a knížky a kresby a obrazy – nejsilněji na mne vždy zapůsobil velký obraz dvou věkem nachýlených postav kráčejících alejí, kráčejících jakoby ve snu… To jsou mí rodiče, kteří odcházejí – kam? Nevím… říkal Vlastimil Toman. Já bych ten obraz koupil, povídám. Ten nikdy neprodám, říkal Vlastimil… Myslel jsem, že bych Vlastíkovi trochu vypomohl v jeho skromném živobytí… Znali jsme se odedávna, od dob, kdy mu jistý finanční přísun zajišťoval Zdeněk Chmel, tehdy redaktor Rovnosti, který jako bokovku v letech 1968 a 9 připravoval časopis Zálesák. Vlastimil tam kreslil takový chlapecký komiks, něco na způsob Rychlých šípů…Loni v létě musel Vlastimil do nemocnice, z ní ho na chvíli propustili v červnu, když v třebíčském Demlově knihkupectví křtili jeho knihu Životní cesta (vydalo nakladatelství Amaprint-Kerndl z Třebíče) a pak ještě v srpnu, kdy se zúčastnil vernisáže své výstavy v třebíčském Malovaném domě, uspořádané k jeho 85. narozeninám. Kritik by možná napsal, že to byla výstava monotematická. No, byla, téměř, neboť Vlastimil Toman maloval většinou rodnou krajinu nebo rodné město… krajinu se skalnatými výchozy rul a stromy často holými, a snad na každém obraze byla cesta. Kam? Teď už to Vlastimil Toman ví…

LADISLAV VENCÁLEK