Zemřel zpěvák a violový kontráš Milan Holzapfel

06.06.2019 11:10

    Ve věku nedožitých 87 let zemřel 4. června zpěvák a violový kontráš Milan Holzapfel, který svůj život spojil v roce 1950 s brněnským Valašským krúžkem, s jeho folklorním souborem a cimbálovou muzikou. Do krúžku přišel jako tanečník. Po základní vojenské službě a účinkování v armádních souborech Vítězná křídla a Turbína se do krúžku vrátil a když časem chyběl v cimbálové muzice jeden houslista, stal se i muzikantem. Na housle uměl hrát, a tak byl houslovým a později violovým kontrášem a sólovým zpěvákem. Má za sebou i dlouholeté působení v souboru Brněnští gajdoši, v brněnském Valášku a v Jánošíčku. S pěti z výše uvedených souborů se představil i ve Strážnici, kde se také seznámil se slavným primášem Slávkem Volavým. Poprvé to bylo v roce 1953 s Vítěznými křídly v amfiteátru Zámek. Právě na tento ročník strážnického mezinárodního folklorního festivalu, který tenkrát nesl skromný název Přehlídka souborů lidových písní a tanců, nejraději vzpomínal. Na jedné z dalších návštěv se mu podařilo pořídit krásný barevný diapozitiv s rozesmátým Slávkem. Daroval ho Národnímu ústavu lidové kultury.

    Milan znal a měl ve svém repertoáru na 300 písní. Znal jsem se s ním od roku 1981, kdy jsem se stal členem výboru Valašského krúžku a poprvé jsem vedl tento vynikající soubor na zahraniční turné do Belgie a Holandska, zahrnující úspěšná vystoupení na mezinárodních folklorních festivalech v Jambes – Namuru a Mechelenu i návštěvu hrobu učitele národů Jana Amose Komenského v Naardenu. Byl jsem svědkem Milanových úspěšných vystoupení na folklorních festivalech a slavnostech také v Anglii, Itálii a Rakousku. O těch následujících ze sklonku osmdesátých a devadesátých let ve Francii, Norsku, Španělsku a znovu v Itálii, Německu, Rakousku a Belgii jsem se dočetl v kronice krúžku. Milan nepečoval jen o hudební výchovu svého syna. V dětských cimbálovkách brněnského Valášku a Jánošíčku se věnoval vzdělávání mladých houslistů, kontrabasistů, cimbalistů i dudáků. Vyučený cukrář, který byl i zlepšovatelem a zůstal věrný svému řemeslu až do důchodu, byl také vynikajícím fotografem. Archivoval více než 8 500 negativů, zobrazujících historii Valašského krúžku, a další tisíce snímků dokládajících dění v jiných souborech. Hotových fotografií měl asi 7 000. Se soubory absolvoval přes 3 000 vystoupení po celé republice i v zahraničí. Vydával rovněž občasník Jalovec.

BOHUMIL HLAVÁČEK