Rok 2018

 

Multimediální den – Televize po televizi

    Svět se mění a média s ním. Televize už vlastně není moc televizí, její obsah si mohou alespoň zčásti tvořit diváci sami. Pohyblivé obrázky nejsou jen doménou televize – pracují s nimi i jiné typy médií. Videa najdeme na klasických zpravodajských serverech i na webech rozhlasových stanic. Jak to vypadá s televizí dnes? A jak to bude zítra? Mapováním a hledáním cest se zabýval Multimediální den nazvaný Televize po televizi. Uskutečnil se v pátek 9. listopadu 2018 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Na programu byly debaty, semináře a workshopy. Čtenáři, diváci a posluchači měli příležitost setkat se s pracovníky médií, která denně sledují. Zástupci nejvýznamnějších českých redakcí odpovídali v atriu fakulty na dotazy studentů i dalších zájemců o mediální dění. Zástupci Syndikátu novinářů jižní Moravy Jaroslav Bobek a Michal Žák předali diplomy vítězům soutěže o Cenu Arnošta Heinricha. Cena se uděluje za produktové (žurnalistické) práce úspěšně obhájené v příslušném roce. Letos byla dotována stipendiem v celkové výši 10 000 korun.

Fotogalerie – autor fotografií: Jaroslav Bobek (12)

֎֎֎
Vzpomínkový akt k 100. výročí vzniku Československa

     V neděli 28. října 2018 si Brno připomnělo 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky slavnostním setkáním u sochy T. G. Masaryka na Komenského náměstí. Vzpomínkového aktu se zúčastnili zástupci vedení města, Parlamentu ČR, konzulátů, vysokých škol, představitelé státních orgánů a institucí a dalších organizací. Promluvili brněnský primátor Petr Vokřál, válečný veterán genmjr. Emil Boček a poslanec Národní rady SR Ondrej Dostál. "Jsem rád, že letošní takzvaný osmičkový rok vrcholí výročím, které je pozitivní a mezi těmi ostatními zdaleka nejšťastnější. Před sto lety tehdejší Češi a Slováci psali světové dějiny. V hektické době konce první světové války, kdy se rozpadal starý světový řád, prosadili vznik samostatné republiky," poznamenal kromě jiného primátor Vokřál. O hudební doprovod se postaral soubor Moravské žestě. Setkání zakončila česká i slovenská státní hymna.  (red)

Kytici květů k soše T. G. Masaryka položili také zástupci Syndikátu novinářů jižní Moravy Jana Čipáková a Jaroslav Bobek. (Foto: Josef Fait)

֎֎֎
10-Z

je šifra, označující jedno z kdysi nejutajovanějších míst v Brně – protiatomový kryt pod Špilberkem. Jeho prohlídku jsme si naplánovali jako říjnové setkání Klubu novinářů SN JM na úterý 23. října 2018.

    Bunkr vznikl v době nacismu jako úkryt Luftschutzu před americkým a sovětským bombardováním, později sloužil jako velkoobchod vínem úspěšné společnosti Löwy a Šmíd, která byla ale po únoru 1948 zlikvidována. Poté byl přebudován na úkryt pro „klíčové“osobnosti města a kraje jako protiatomový kryt, kam se mohlo uchýlit až 500 osob na dobu 3 dnů po jaderném výbuchu (protiatomový Denis pod Petrovem je určen pro cca 2 000 „obyčejných“ Brňanů). Prostor o 1 500 m3 je vybaven vzduchotechnikou, má snesitelnou stabilní teplotu 14 stupňů, ale vysokou vlhkost nelze zcela odstranit. Desítky metrů skály nad ním (hornina metabazit), v níž byl vyhlouben, neumožní lepší odvětrávání (nikdo z nás přesto neomdlel). Ale zato můžete použít Wi-fi spojení prakticky s celým světem.

    Na prohlídkové trase jsme kromě technického vybavení viděli některé z 65 místností – marodku, kancelář SNB, služebnu civilní obrany, kolíčkovou telefonní ústřednu, spisovnu, pracovnu velení bunkru i kulturní místnost, všechno vybavené dobovými propagačními materiály i funkčními předměty, které jsme si na sobě mohli vyzkoušet: součásti vojenských uniforem, protiplynové masky, přilby atd. Někteří z nás (hlavně pamětníci) zkoušeli i kvalitu drátěnkových postelí, které se v ložnicích pro 2–6 osob pronajímají jako lůžka k přenocování. Samozřejmě nechybí hygienické zařízení, spartánské, ale udržované v čistotě. Prohlídka končí možností občerstvení v dobově upraveném baru.

    Zpřístupnění bunkru připravila obecně prospěšná společnost Americký fond (založen 1949, dnes působí při Českém národním domě v New Yorku), podílejí se Jihomoravský kraj, Vojenský historický ústav Praha a další kulturní a vzdělávací instituce. Má dnes sloužit veřejnosti jako místo setkávání a popularizovat moderní dějiny. Konají se zde výstavy i kulturní akce. Pro svůj původní účel nebyl kryt nikdy použit.

    Kryt je možné si prohlédnout s mapkou a videoprojekcí na vlastní pěst. Nám se věnovali průvodci Jan Huták a Lukáš Brůha, kteří zvládli i početnější skupinu, než jsme očekávali, a byli jsme tomu rádi.  (čip)

Fotogalerie – autor fotografií: Petr Michl (10).

֎֎֎
Zemřel novinář Jiří Smutný

    V pátek 28. září 2018 zemřel po těžké nemoci ve věku 68 let novinář JIŘÍ SMUTNÝ. Posledních sedm měsíců byl zcela upoután na lůžko, přesto chtěl s pomocí své partnerky stále psát na www.novinky.cz do rubriky Vaše zprávy, hlavně o dění v Brně a v Brně-venkově. Říkal, že psaní je pro něj jediná činnost, kterou má smysl dělat. Své příspěvky publikoval také v BrnoŽurnálu. Psal ještě týden před svým úmrtím. Čest jeho památce!

    V nakladatelství Šuplík (www.suplik.cz) si můžete objednat knížku Jiřího Smutného "Jak mě napadl lední medvěd a jiné fejetony". Cena 198 Kč, poštovné zdarma. Více ZDE.

֎֎֎
Beseda s parazitologem Milanem Pejčochem

    Dodnes bylo na světě popsáno přes milion druhů hmyzu. Odhaduje se, že v tomto okamžiku je na naší planetě deset trilionů hmyzích jedinců, což znamená, že na každého z nás jich připadá 200 milionů. Máme proti sobě pořádnou přesilu.

    (Volně citováno z knihy Roberta Fulghuma Poprask v sýrové uličce.)

    Valnou část z tohoto nepředstavitelného počtu představují paraziti, s nimiž se musejí vypořádat lidé, zvířata i rostliny. O těch „živočišných“ jsme si povídali ve čtvrtek 20. září 2018 na mimořádně zajímavé besedě s parazitologem RNDr. Milanem Pejčochem, který se oborem zabývá celý profesní život. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, od promoce pracoval v hygienické službě (Zdravotní ústav v Brně, SZÚ v Praze). Zabývá se živočichy, parazitujícími na lidech a zvířatech, také nákazami s přírodním ohniskovým výskytem, stál i u objevu dosud neznámých virů. A protože každý z nás se s nějakým tím hmyzím parazitem a jeho působením v životě setkal – osobně, z doslechu, z tisku nebo internetu (právě tam je podle slov pana doktora nejvíc nesmyslů), otázky nebraly konce. Na pořadu byli borelióza, klíšťata, blechy, štěnice, komáři, nilská horečka, malárie i TBC. Některé hmyzí jedince jsme si mohli prohlédnout i pěkně zakonzervované ve zkumavkách nebo zavíčkovaných miskách. Na všechna témata se zdaleka nedostalo. Dr. Pejčoch, který o své specializaci hovoří nejen s erudicí, ale i poutavě a s humorem, slíbil, že nás navštíví na jaře příštího roku. Jako upomínku na letošní besedu převzal od předsedy Regionální rady SN JM publikaci o návštěvě Alžběty II. v Brně.  (čip)

Fotogalerie – autor fotografií: Petr Michl (10).

֎֎֎
Prezentace jihomoravských novinářů

    Do rozhlasových studií byli v minulých dnech pozváni tři členové Syndikátu novinářů jižní Moravy. V publicistických pořadech hovořili o své dlouholeté novinářské práci i dalších aktivitách, které rozvíjeli nebo stále ještě rozvíjejí. Regionální rada jim děkuje za vzornou reprezentaci.

    Jan Mervart – Český rozhlas Brno, Apetýt 2. 8. 2018.  Bohumil Hlaváček – Český rozhlas Brno, Apetýt 14. 8. 2018. • Jaroslav Bobek – Signál rádio, Savanoviny 1. 9. 2018.

֎֎֎
Zemřela novinářka Lydia Otevřelová

    V pondělí 13. srpna 2018 zemřela ve věku 92 let novinářka LYDIA OTEVŘELOVÁ. Dlouhá léta pracovala v redakci Lidové demokracie. Setkávali jsme se s ní na veletrzích, na tiskových konferencích o zdravotnictví i při jiných příležitostech. Pravidelně navštěvovala akce pořádané Syndikátem novinářů jižní Moravy. Kolegové často a rádi připomínají, s jakou bravurností zvládla nástup nové tiskárenské techniky po roce 1990. Vzpomínají na společné zájezdy novinářů po různých místech našeho kraje, na přátelské besedy při oficiálních i zcela soukromých příležitostech. Čest její památce!

    Poslední rozloučení se zesnulou se uskutečnilo 24. srpna 2018 za účasti nejbližší rodiny.

 

(Foto z archivu Hany Švédové)

֎֎֎
Návštěva Archivu VUT Brno

    Pololetní činnost Klubu novinářů SN JM jsme uzavřeli v úterý 19. června 2018 návštěvou Archivu VUT Brno, mimořádně zajímavého pracoviště, které není běžně přístupné. Čekal nás perfektně připravený výklad s názornou a přehlednou projekcí a prohlídka depozitářů.

    Archiv je na české technice v Brně poprvé doložen v roce 1928. Prošel mnoha odbornými peripetiemi a změnami sídla. Vedení školy si s jeho definitivním zařazením patrně nevědělo rady. Blížilo se 50. výročí založení školy v roce 1948. Vzácné materiály, dokládající jak úroveň školy, tak jejích pedagogů a vynikajících českých techniků, se složitě dohledávaly na nejrůznějších místech doma i v zahraničí, například v Solnohradu. Archiv pak sídlil ve dvou místnostech na rektorátu v Opletalově ulici, na strojní fakultě (to byla část depozitáře umístěna na hradě Veveří), odtud byl přemístěn do „likusáku“ na Kraví hoře a na několik dalších, poněkud lepších adres (Antonínská, Technická). V roce 1975 nastoupila do vedení archivu kvalifikovaná archivářka D. Hübnerová, která zavedla odborné zacházení s materiálem i agendou. Na ni navázali další specialisté, archiv však neměl vyhovující prostředí s režimem (vlhkost, teplota), který by zaručoval bezpečné uchování archiválií. V roce 2007 se proto začalo s přestavbou bývalé menzy v Klatovské ulici na sídlo archivu. Otevřeno bylo v říjnu 2009, přestavba si vyžádala 90 milionů korun.

    VUT v Brně získalo důstojné pracoviště pro svůj archiv, které disponuje moderně vybaveným depozitářem s řádným depozitárním režimem (v 18 stupních nám bylo hodně chladno), pořádací síní, kde se třídí neuspořádaný materiál, přednáškovým sálem, badatelnou, výstavní síní, prostorami pro zaměstnance – je to 5 archivářů a 3 pracovníci spisové služby. Starají se o více než 2 km archiválií, kde se najdou biografické údaje o studentech i učitelích, diplomové práce, záznam o zapsaných posluchačích (včetně zahraničních) z let 1899–1920, nejrůznější doklady o činnosti jednotlivých fakult. Ty nejstarší jsou vázané v kůži, nejtěžší foliant váží 8,5 kg. K pokladům patří nádherně výtvarně vypracovaná zakládací listina školy, bohužel ne originál. Archiváři přispívají do časopisu Události, pořádají exkurze a Dny otevřených dveří, zajišťují restaurování, poskytují správní služby a umožňují badatelskou činnost, zpracovávají rešerše. Připravují také výstavy o význačných osobnostech školy a významných technicích. V době naší návštěvy to byla výstava o elektroinženýrovi prof. Josefu Hakovi.

    Příští rok oslaví brněnská technika 120 let od svého založení. Archiv VUT k tomu mimo jiné připravuje třídílnou encyklopedii pedagogů školy od roku 1899, digitalizuje práce osobností z let 1899–1951 i knihy zapsaných studentů. Pracoviště je zapojeno do projektu ELZA, který propojuje elektronické zapisování archiválií mezi archivními pracovišti obecně.

    Zajímavou a poutavou prohlídku archivu VUT pro nás připravili Mgr. Jana Dobšíčková, Bc. Radek Vágner a PhDr. Viktor Jevsejenko, kteří svou prací očividně žijí. Všem patří naše poděkování a přání hezkého léta.

    A určitě se do archivu VUT podíváme znovu.  (čip)

Fotogalerie – autoři fotografií: Petr Michl (8) a Miluše Dvořáková (8).

֎֎֎
73. výročí osvobození města Brna

    Na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně se ve čtvrtek 26. dubna 2018 uskutečnil pietní akt u příležitosti 73. výročí osvobození města. Památce padlých hrdinů se poklonili, věnce a kytice položili primátor Petr Vokřál, jeho náměstci Petr Hladík a Martin Ander, představitelé kraje a čestní hosté. Za Syndikát novinářů jižní Moravy se vzpomínkového aktu zúčastnili Jaroslav Bobek a Jana Čipáková.

    Město bylo osvobozeno během Bratislavsko-brněnské operace zahájené 23. března 1945. Vlastní útok začal 23. dubna; o tři dny později zavlál na Zemském domě na Žerotínově náměstí československý prapor. Sovětské ztráty v brněnské části operace představují 21 787 zraněných a na osm tisíc padlých. Rumunská královská armáda ztratila v bojích u Brna 68 vojáků. Zemřelo také 1 200 Brňanů.  (red)

֎֎֎
Beseda s Helenou Blehárovou

    Naše pozvání na besedu Klubu novinářů SN JM přijala známá osobnost brněnské kultury a oblíbená zpěvačka Helena Blehárová. Setkali jsme se s ní ve středu 25. dubna 2018 v prostorách Syndikátu v Mečové ulici.

    Helena Blehárová pochází ze Slovenska, narodila se v Žilině, kde absolvovala gymnázium a nástavbu Střední zdravotnické školy. Po přestěhování do Brna se brzy prosadila jako zpěvačka. V roce 1962 jí nabídl angažmá Gustav Brom a přišly první významné úspěchy. Helena si doplnila vzdělání absolutoriem brněnské konzervatoře a záhy patřila k našim nejpopulárnějším zpěvačkám mimo Prahu. Byla interpretkou širokého hudebního záběru, nejvíce však tíhla k jazzu. Jako mimořádný talent reprezentovala českou populární hudbu i v zahraničí a získala několik mezinárodních ocenění. V letech 1968–1970 pobývala zahraničí, po návratu zpívala zase pro české publikum. V jejím repertoáru byly jak převzaté skladby, tak i tvorba našich autorů, např. Karla Svobody. Jejích schopností a půvabné vizáže využívaly i film a televize (Dáma na kolejích, Píseň pro Rudolfa III., Hroch, TV dokumenty ze Zlaté lýry, U sta Bromů aj.). K jejím největším hitům patří píseň Sugar Town.

    Helena Blehárová příležitostně zpívá dodnes. Na naší besedě jsme ocenili kromě jejího přetrvávajícího půvabu i její vitalitu, srdečnost a bezprostřednost, s nimiž ochotně odpovídala na naše otázky. Z nahrávek jsme si společně poslechli i několik jejích písní. Předseda Regionální rady SN JM Jaroslav Bobek jí na památku na naše setkání předal knihu o návštěvě královny Alžběty II. v Brně.  (jč)

Foto: Jaroslav Bobek

֎֎֎
Odborná exkurze do Polska

    Ve dnech 17. a 18. dubna 2018 jsme uspořádali odbornou exkurzi do Polska. Navštívili jsme Krakov, židovskou čtvrť Kaziměř a solný důl Vělička.

    Kolegyně Jana Čipáková napsala článek "Dzień dobry, Kraków". Najdete ho ZDE

֎֎֎
Zemřela novinářka Věra Pšikalová

    V neděli 8. dubna 2018 zemřela ve věku 87 let VĚRA PŠIKALOVÁ, dlouholetá členka Syndikátu novinářů ČR, bývalá redaktorka Československého rozhlasu v Brně. Čest její památce!

֎֎֎
Navštívil nás Ivo Odehnal

    Ve středu 28. března 2018 byl hostem naší besedy v Klubu novinářů SN JM český básník a spisovatel Ivo Odehnal. Narodil se ve Valašských Kloboukách, ale více než 60 let žije v Brně, kde absolvoval vysokoškolská studia a řadu zaměstnání: byl vysokoškolským i středoškolským pedagogem, 10 let ředitelem nakladatelství Blok, několik let vedl brněnskou pobočku vydavatelství Fortuna Print. Před odchodem do důchodu učil filozofii na VUT v Brně.

    Ivo Odehnal napsal přes 20 sbírek básní, nespočet příspěvků do sborníků a almanachů, věnuje se i próze a tvorbě pro děti. Rodným Kloboukám věnoval rukopisný výbor veršů Hnízdo srdce; jsou v něm básně z 15 sbírek, které vyjadřují autorův vztah k rodnému kraji a městu. Text doprovázejí záběry z amatérského filmu básníkova otce, které zachycují valašské reálie. V Kloboukách výbor, dnes už v knižní podobě, dodnes používají jako dárek významným návštěvníkům města. Brno patří také k Odehnalovým láskám. Ve sbírce Brněnská pasáž je označil jako „město, které navštěvují básně.“ Pestrý autorský rejstřík doplňují hravé a vtipné básně pro děti, např. sbírka Kozí balet, ilustrovaná Janem Hrubým, verše Sedí moucha na klice se objevily na internetu.

    A výčet díla zdaleka nekončí. Ivo Odehnal nás seznámil se svou současnou tvorbou i plány do budoucna přečetl několik ukázek ze svých prací a ochotně odpovídal na naše dotazy. Dozvěděli jsme se také, že mu Společnost makedonských spisovatelů udělila Literární žezlo 2011 při Svátku lip ve Skopje. Rozloučili jsme se přáním, že další beseda bude následovat.  (čip)             

Fotogalerie – autor fotografií: Petr Michl (6).

֎֎֎
Uctění památky Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové

    Na mnoha místech Slovenska i České republiky se v pátek 2. března 2018 uskutečnily pochody k uctění památky zavražděného mladého novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. V Brně se pochod vydal z Malinovského náměstí po Kobližné ulici směrem na náměstí Svobody. Shromáždění zorganizoval Dominik Levíček spolu s dalšími studenty brněnských škol. Jedna z přítomných studentek přečetla dopis Jany Ustohalové, která absolvovala spolu s Jánem Kuciakem kurz investigativních novinářů. Předseda Regionální rady SN JM Jaroslav Bobek ve svém vystoupení zdůraznil, že Syndikát novinářů vždy odsuzoval jakékoliv projevy nátlaku či fyzického násilí vůči novinářům. Útoky na žurnalisty jsou útoky proti svobodě slova. Odhalit a potrestat viníky vraždy Jána Kuciaka je nutno v zájmu ochrany svobodné práce novinářů, bez níž nemůže fungovat demokratická společnost.

    Na shromáždění, jehož se zúčastnila více než tisícovka lidí, především studentů vysokých a středních škol, promluvili také nezávislý fotograf Salik Sláma, spisovatel a publicista Luděk Navara, vysokoškolský pedagog Jakub Macek a ředitel Radia Proglas Martin Holík.  (red)

Foto: Kači Mikešková  

֎֎֎
Beseda dvou generací

    Tak bychom mohli nazvat příjemné a srdečné setkání s naší mladou kolegyní, moderátorkou Českého rozhlasu Brno, scenáristkou a dokumentaristkou, držitelkou vysokoškolského titulu Mgr. Lucií Hostačnou, které se uskutečnilo ve středu 28. února 2018. Posluchači brněnského rozhlasového studia ji znají z dopoledního Apetýtu a víkendového pořadu Dobré ráno Moravo, zpracovává i scénáře a dokumenty pro Českou televizi a zpovídá pamětníky v projektu Příběhy 20. století. Lucie má i široký rejstřík koníčků  rybaření, studium jazyků, procházky v lese, filmy (zaujal ji zejména Michael Haneke), drobné domácí kutilství. K  tomu vychovává dorůstající dceru. Zcela bezprostředně a otevřeně jsme si povídali o „slastech“ i strastech novinářské práce kdysi a dnes, vadnoucích mezilidských vztazích v redakcích, strádající češtině i dalších profesních problémech. Lucie si však atmosféru v rozhlase chválila a navíc nás potěšila ujištěním, že se velmi dobře cítí v Brně, které je pro život i práci příjemné a veliké „tak akorát“. U pracovního stolu mívá Lucie motto, které ji v určitém období zaujalo. Tentokrát je z Karla Čapka: “Jediným skutečným bohatstvím člověka je jeho osobnost. Může mu být tím nejpodstatnějším zdrojem životního štěstí.“ Pro naši besedu se však jeví jako příhodnější její vlastní přesvědčení: “Život má mít dynamiku, a to v každém věku.“

    Předseda Regionální rady SN JM předal jako upomínku na mimořádně přátelské setkání knihu o návštěvě Alžběty II. v Brně.  (jč) 

Fotogalerie – autoři fotografií: Petr Michl (9) a Jaroslav Bobek (1).

֎֎֎
Zemřela novinářka Ludmila Hlaváčková

    V pátek 26. ledna 2018 nás navždy opustila kolegyně LUDMILA HLAVÁČKOVÁ, zkušená novinářka, dlouholetá předsedkyně jihomoravského Klubu novinářů-seniorů. V březnu by jí bylo 85 let. Působila v Československém rozhlasu v Praze, na tiskovém oddělení brněnské radnice, v redakcích časopisů Pozemních staveb a Zetoru Brno. Loni v prosinci převzala Cenu Syndikátu novinářů jižní Moravy za dlouhodobou novinářskou práci a příkladné vedení Klubu novinářů-seniorů SN JM v letech 1994–2014. S paní Ludmilou jsme se rozloučili v obřadní síni Krematoria města Brna v pátek 2. února 2018. O jejím životě, práci a rodině pohovořil předseda Regionální rady SN JM Jaroslav Bobek.  (red)

Podrobnější informace najdete ZDE.

֎֎֎
Trochu jinak

     Ve středu 24. ledna 2018 jsme v prostorách Syndikátu novinářů jižní Moravy pokřtili čerstvě vydanou knížku našeho člena Michala Žáka, nazvanou TROCHU JINAK  O Brně, češtině, literatuře a lecčems jiném.

    Po čtyřech básnických sbírkách (Klec na vodu, Švédské poledne, V náruči čtvrtohor, Rozrývání země) vydalo nakladatelství Šuplík Michalu Žákovi publikaci, ve které autor představuje výběr svých článků, fejetonů, glos, komentářů a úvah, uveřejněných v několika brněnských médiích v letech 1990–2017. Jsou uspořádány do sedmi oddílů: O Brně, Z historie, O češtině, Od zimy do zimy, O literatuře, pohádkách a písních, O zvířatech a ptácích a Všehochuť. Všechna témata jsou zpracována s příslovečnou Žákovou faktografickou a jazykovou péčí a přinášejí v drobné a graficky čistě vypravené knížce značnou sumu vědomostí a informací. Přitom čtenář přece jen rozpozná autorovu zvláštní náklonnost k rodnému městu Brnu a češtině. Tu ostatně Michal Žák učil jako středoškolský pedagog, než se v roce 1990 dostal k vytoužené novinařině. Působil v několika redakcích a dodnes patří mezi vyhledávané jazykové korektory. Napsal také textovou část k fotopublikaci Heleny Kupčíkové Čtyři hodiny s královnou, vydané k 20. výročí návštěvy Alžběty II. v Brně.

    Je dlouholetým členem Syndikátu novinářů jižní Moravy a literární sekce Sdružení Q.

    Novou knížku jsme řádně pokřtili a současně Michalovi poblahopřáli k narozeninám, jimiž se 10. února zařadí mezi pětasedmdesátníky.  (čip)

Fotogalerie – autor fotografií: Petr Michl (8).

֎֎֎
Beseda s Erikou Bezdíčkovou

    V úterý 16. ledna 2018 jsme byli pozváni na promítání filmu Návrat do Osvětimi. Dokument režiséra Karla Snopa a reportéra Martina Hlaváčka z roku 2016 je vystavěn na svědectví naší kolegyně, novinářky Eriky Bezdíčkové, která byla ve svých třinácti letech deportována do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Po pracovním nasazení v německém Genshagenu se jí podařilo uprchnout z pochodu smrti.

Článek kol. Ladislava Vencálka: Návrat do Osvětimi.

Novinářka Erika Bezdíčková (druhá zleva) diskutuje s účastnicemi besedy. Vpravo: Pohled do sálu brněnské pobočky Židovského muzea. (Foto: Jaroslav Bobek)