Památce obětí holokaustu Romů a Sintů

22.08.2019 10:35

    Pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu moravských Romů za německé nacistické okupace Českých zemí se uskutečnilo u památníku v Hodoníně u Kunštátu.

    V letech 1942 a 1943 bylo svezeno do tohoto tzv. cikánského tábora 1 396 mužů, žen a dětí. Z nich 207 zde zemřelo a 863 vězňů odvezli dozorci 21. 8. 1943 na téměř jistou smrt do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Podle pamětníků tábor u Hodonína měl české dozorce a policisty. Ti horlivě plnili nacistický program vyhlazení podřadné rasy. Údajně patřili k nejsnaživějším uskutečňovatelům romského holokaustu v Evropě. Na pietním shromáždění 75 let poté zaznělo, že ani dnes se Romové v české společnosti necítí dobře. Stěžují si na své společenské ponižování. Také na lživá tvrzení, že žádný cikánský internační tábor a žádný holokaust nebyl. Za Romy se označují cikáni žijící ve východní a za Sinty cikáni v západní Evropě.

    Památník holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu (památník pro romské rodiny z Čech je v Letech u Písku) spravuje brněnské Muzeum romské kultury. K výročí transportu vězňů na smrt ho navštívili česká ombudsmanka Anna Šabatová, velvyslanec SRN v ČR Christoph Israng, zástupci velvyslanectví  Norska, Francie, USA a další osobnosti. Věnce a květy položili spolu s občany a pamětníky vedle internačního tábora v lese v lokalitě Žalov. Jde o památník věnovaný ve třech patrech nouzově pohřbených 121 Romů. V důsledku otřesných hygienických podmínek na přelomu let 1942 a 1943 tábor totiž postihla epidemie tyfu. Žalov zhotovil romský sochař Eduard Oláha v podobě kříže se symboly torza loukoťového kola kočovného vozu a koňského chomoutu.  

    Areálu vévodí novostavba informačního centra s víceúčelovým přednáškovým sálem, amfiteátrem a expozičními prostory. Vnitřek areálu lemuje řada kůlů zapuštěných do země, a to dle počtu vězňů, kteří internaci v táboře zaplatili svým životem. Na vzpomínkovém setkání v amfiteátru zdůraznily v projevech české a zahraniční osobnosti potřebu stále připomínat hrůzy rasové nenávisti za 2. světové války a nutnost bránit zárodkům toho, aby se opakovaly.

    V areálu jsou prozatímní expozice, např. Genocida Romů v době 2. světové války (je v baráku vězňů). Tvoří základ stálých expozic, které bodou hotovy příští rok. V baráku dozorců jsou k vidění nejlepší studentské návrhy pro symboly památníku romského holokaustu. Jsou ze studentské soutěže AVU a HAMU s tématem připomínky romského holocaustu. Podnítily ji romské osobnosti – kulturní činitelka, pěvkyně a spisovatelka Emílie Machálková a exposlanec a organizátor romských aktivit Karel Holomek. Soutěž zorganizovala o. p. s. Živá paměť, se kterou dlouhodobě spolupracuje Muzeum Romské kultury v Brně. Soutěž se uskutečnila v projektu Lačho ďives! Při vernisáži zaznělo hudební dílo vzešlé z této soutěže – skladba studenta kompozice Pavla Nesita, op. 42 „1396“, skladba pro saxofon, bicí a činel. Mimo areál památníku je pietní kámen s informačním nápisem, který je na začátku pěšiny na místo nouzového hromadného pohřebiště Žalov.

    Po odsunu zde vězněných Romů byl hodonínský tábor dále využíván. Cvičily zde jednotky wehrmachtu, sídlila tu vojenská nemocnice Rudé armády a vojáci rumunské královské armády. V r. 1946 byli v tomto táboře internováni staří Němci neschopni odsunu, 80 z nich pobyt v táboře nepřežilo. Mezi lety 1949 a 1950 tu byl tábor nucené práce pro odpůrce lidově demokratického zřízení. Poté byl areál někdejšího tábora využívám k rekreačním účelům. Stát v r. 2009 rekreační areál od majitelky vykoupil k jeho přerodu na památník obětí holokaustu Romů a Sintů.

    Součástí tábora je hřbitov v nedaleké obci Černovice, kde je na hřbitovní zdi pamětní deska věnovaná vězňům tábora, kteří zde byli pohřbeni na počátku jeho existence. Do ledna 1943 tu bylo pochováno podél hřbitovní zdi určené pro nevěřící a sebevrahy 73 Romů, hlavně dětí. Bližší informace pro návštěvníky tábora jsou na webových stránkách: www.rommuz.cz(vž)

 

Účastníci piety v amfireátru uprostřed novostavby informačního centra internačního tábora moravských Romů. (Foto: Václav Žalud)