Profesor Dřínek v Brně

07.05.2016 16:55

    V úterý 19. dubna 2016 jsme v Brně uvítali milou návštěvu. Z Prahy dorazil významný sinolog, profesor Vladislav Dřínek, právník, který nejen čínsky plynule hovoří, ale také před lety v Číně studoval a pracoval. I přes svých úctyhodných 87 let se stále živě zajímá o čínskou problematiku, rád o ní přednáší zvláště na univerzitách 3. věku a neváhá kdykoliv pomoci těm méně zkušeným při hledání potřebného poučení o Číně. Jeho přehled v dané problematice je o to cennější, že se v minulých letech specializoval na mezinárodní právo a působil v diplomatických kruzích.

    Jeho vystoupení v Brně, kde nepřednášel poprvé, předcházela náročná a důkladná příprava včetně postupného upřesňování obsahu a místa přednášky, prezentační techniky, doprovodného programu v podobě DVD s čínskými písněmi, tiskových podkladů. Nechyběla ani velká nástěnná mapa Číny.

    Přednáška o současné Číně, vhodně doplňovaná zajímavými poznatky z novodobého vývoje, počínaje obdobím vzniku Čínské lidové republiky, hned od první chvíle upoutala posluchače a příznivě na ně působila. Přednáška svým obsahem pomohla objasnit posluchačům mnoho souvislostí, které si člověk běžně odnáší z kusých či jednostranných a ne vždy objektivních informací, vyslechnutých namátkově při různých příležitostech. V závěrečné živé diskusi, kdy dostali slovo také všichni přítomní, zazněly i dotazy osobnějšího rázu, a tak pan profesor musel odpovědět i na takovou otázku jedné zvídavé posluchačky, zda měl ve sém mládí při své zahraniční misi také zahraniční přítelkyni.

    Čína v současné době zaměstnává myšlení celé řady politiků, podnikatelů, ekonomů i dalších odborníků. Ale je málo času k tomu, nebo se také zapomíná občas na skutečnost, že trvalé a úspěšné spolupráci by měla předcházet určitá „kulturní diplomacie“, která přináší cenné poznatky potřebné k dobrému pochopení a ke vzájemnému porozumění lidí, žijících ve značně vzdálených zemích. A právě tento aspekt byl v přednášce pana profesora výrazněji akcentován.

    Nezbývá tedy, než konstatovat, že pokud jde o seznamování se s čínskou kulturou v našem prostředí, Brno nemá takové možnosti, jako Praha, kde např. sídlí Náprstkovo muzeum, Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce, pobočka Hongkongské obchodní rady nebo kde se rozvíjí projekt mladé instituce China Center. Nicméně, můžeme vhodně spolupracovat s odborníky, kteří, jak ukazuje tento příklad, rádi do Brna přijedou. Mimochodem, tyto instituce nabízejí mnohé zajímavé a aktuální podněty nejen pro odbornou, ale i pro širší veřejnost. Je to v podobě setkání odborníků například z oblasti medicíny, obchodu, ale také v podobě kulturních aktivit vzniklých ve spolupráci obou zemí. Připomeňme si tak například kulturní program k oslavě Čínského nového roku, který se v Praze konal již podruhé, předpremiéru koprodukčního filmu nebo výstavu o čínské kultuře a historii, máme-li zmínit jenom některé.

    Setkání s profesorem Dřínkem také potvrdilo skutečnost, že takovéto kulturně-vzdělávací akce nevznikají samy od sebe, ale je nutno se jimi po organizační stránce důkladně a svědomitě zabývat, mají-li být smysluplné a úspěšné. Samozřejmě by tomu tak mělo být proto, aby všechna další setkání s čínskou problematikou, stejně jako to, které proběhlo v klubu kulturních aktivit na Václavské ulici v Brně, zanechala ve všech přítomných velmi dobré dojmy.

KAREL OURODA