Kača z hrušky nakonec přece jen slezla

Děti hrají divadlo. A vedou si moc dobře…

03.06.2015 14:15

    Od rodičů jednoho z žáků Základní umělecké školy PhDr. Zbyňka Mrkose jsem dostal pozvání na představení do Bezbariérového divadla Barka. Podobné příležitosti většinou neodmítám. Sám jsem kdysi dávno recitoval a hrál amatérské divadlo, později moderoval televizní pořad, patřím mezi pravidelné diváky jedné z brněnských divadelních scén, na dramatické umění nedám dopustit. Dětská představení zase tak často nenavštěvuji, proto jsem byl hodně zvědavý…

    Základní umělecká škola PhDr. Zbyňka Mrkose působí v Brně už více než šedesát let. Sídlí v Židenicích, v Došlíkově ulici č. 48. Žáci od pěti let zde studují ve čtyřech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém, nejmladší děti mohou absolvovat přípravné studium. S vybraným uměleckým oborem se seznamují hravou formou, pedagogové podporují a rozvíjejí jejich zájem, přirozenou zvídavost a tvořivost. Starší studenti si mohou vybírat z bohaté nabídky tradičních i moderních forem jednotlivých studijních oborů.

    Škola spolupracuje se spoustou kulturních institucí. V průběhu školního roku uskuteční více než sto veřejných akcí. Žáci prezentují své dovednosti nejen v Brně, ale i v celorepublikových či mezinárodních projektech. A řekněme rovnou, že jsou velice úspěšní. Vokální kvarteto získalo letos v dubnu prvenství v ústředním kole soutěže ZUŠ v Trutnově, patnáct mladých autorů – žáků výtvarného ateliéru – se představí od 8. do 21. června 2015 na výstavě „Inspirace technikou“ v Technickém muzeu v Brně, cimbálová muzika vystoupí 19. června v rámci festivalu Mozartovy děti na brněnském náměstí Svobody. To bylo jen několik příkladů…

    Vraťme se však k divadelnímu představení, na které jsem byl pozván. Jen pro upřesnění – byl to komediální příběh na motivy Vlastimila Pešky „Slezeš, Kačo, z té hrušky?!“ Hra je napsána velice vtipně a zdařile, koneckonců – nic jiného bychom od tak renomovaného autora, jakým je ředitel brněnského divadla Radost a zkušený režisér Vlastimil Peška, ani neočekávali. Neúspěšný vynálezce, švec Janek Janků, má pouhá tři přání, ale i ta dokáží zamíchat životem celé vesnice zvané Štěpnice. Dobro bylo po zásluze oceněno, zlo „vyhnáno“, diváci se bavili, tleskali, přítomní rodiče byli výkony svých ratolestí doslova nadšeni, spouště fotoaparátů cvakaly, všichni byli spokojeni. A smrtka Kača nakonec ze stromu přece jen slezla…

    Pro herce je největší odměnou potlesk diváků. A toho si děti na představení v Barce užily opravdu dost. Dovolím si tvrdit, že výkony většiny herců byly s ohledem na jejich věk vynikající, některé se blížily profesionální úrovni. Výborně si vedli všichni žáci, pochvala patří celému kolektivu.

    Jsem přesvědčen, že spokojena může být i pedagožka Kamila Olšaníková, která děti na představení připravovala. A spolu s ní pochopitelně i další spolupracovníci, kteří se postarali o scénu, světelný design, hudební spolupráci, zvuk či jevištní stavbu. Snad ještě maličkost (ona to vlastně není maličkost) – na výrobě kostýmů a rekvizit se podíleli i někteří rodiče.

    „Těžištěm výuky je práce v kolektivu, směřující od spontánního dětského dramatického projevu ke zvládnutí schopnosti samostatně, osobitě, přirozeně a přitom kultivovaně se vyjadřovat,“ říká Kamila Olšaníková. „Získané vzdělání mohou studenti uplatnit všude, kde je třeba komunikačních dovedností. Dramatický obor poskytuje spolehlivý základ i pro další studium, směřující k profesionálnímu uplatnění, například konzervatoř, školy s pedagogickým zaměřením či školy manažerského typu.“

    Literárně dramatický obor prezentuje každoročně výsledky své práce úspěšnými premiérami nových divadelních inscenací v Bezbariérovém divadle Barka. Žáci spolupracují s týmem profesionálních scénografů, světelných designerů i zvukařů, zúčastňují se soutěží, festivalů a přehlídek. Formou moderování spolupracují i s dalšími obory ZUŠ, jsou pravidelnými návštěvníky divadel, využívají castingových agentur i hostování v divadlech.

    Tento týden směřují do ZUŠ v Brně-Židenicích kroky dalších rodičů, kteří se rozhodli přihlásit své děti ke studiu v literárně dramatickém oboru. Zápis pro školní rok 2015/2016 je v plném proudu. Vyučování pod dohledem odborných pedagogů trvá jednu až čtyři hodiny týdně. Děti ve věku od 5 do 18 let postupně pronikají do základů dramatického umění. Slovo „umění“ zní možná příliš nadneseně, ale kdoví – někteří z těchto malých capartů či dospívajících dětí to možná jednou „dotáhnou“ až na prkna, která znamenají svět, nebo zužitkují nabyté znalosti jinak. Příležitostí je hodně. Držím jim palce a těším se na další zajímavá divadelní představení. Třeba v Barce, nebo kdekoliv jinde…

JAROSLAV BOBEK

 

Foto z divadelního představení: autor

>>><<<

Aktualizováno:

06.09.2015 10:05
 
    Potěšilo nás, že část článku byla citována ve Výroční zprávě o činnosti Základní umělecké školy PhDr. Zbyňka Mrkose, Brno, Došlíkova 48, příspěvkové organizace, za školní rok 2014/2015:


    Od rodičů jednoho z žáků Základní umělecké školy PhDr. Zbyňka Mrkose jsem dostal pozvání na představení do Bezbariérového divadla Barka. Podobné příležitosti většinou neodmítám. Sám jsem kdysi dávno recitoval a hrál divadlo, později moderoval televizní pořad, patřím mezi pravidelné diváky jedné z brněnských divadelních scén, na dramatické umění nedám dopustit. Dětská představení zase tak často nenavštěvuji, proto jsem byl hodně zvědavý…

    Jen pro upřesnění – byl to komediální příběh na motivy Vlastimila Pešky „Slezeš, Kačo, z té hrušky?!“ Hra je napsána velice vtipně a zdařile, koneckonců – nic jiného bychom od tak renomovaného autora, jakým je ředitel brněnského divadla Radost a zkušený režisér Vlastimil Peška, ani neočekávali. Neúspěšný vynálezce, švec Janek Janků, má pouhá tři přání, ale i ta dokáží zamíchat životem celé vesnice zvané Štěpnice. Dobro bylo po zásluze oceněno, zlo „vyhnáno“, diváci se bavili, tleskali, přítomní rodiče byli výkony svých ratolestí doslova nadšeni, spouště fotoaparátů cvakaly, všichni byli spokojeni. A smrtka Kača nakonec ze stromu přece jen slezla…

    Pro herce je největší odměnou potlesk diváků. A toho si děti na představení v Barce užily opravdu dost. Dovolím si tvrdit, že výkony většiny herců byly s ohledem na jejich věk vynikající, některé se blížily profesionální úrovni. Výborně si vedli všichni žáci, pochvala patří celému kolektivu.

    Jsem přesvědčen, že spokojena může být i pedagožka Kamila Olšaníková, která děti na představení připravovala. A spolu s ní pochopitelně i další spolupracovníci, kteří se postarali o scénu, světelný design, hudební spolupráci, zvuk či jevištní stavbu. Snad ještě maličkost (ona to vlastně není maličkost) – na výrobě kostýmů a rekvizit se podíleli i někteří rodiče.

    V Základní umělecké škole PhDr. Zbyňka Mrkose děti ve věku od 5 do 18 let postupně pronikají do základů dramatického umění. Slovo „umění“ zní možná příliš nadneseně, ale kdoví – někteří z těchto malých capartů či dospívajících dětí to možná jednou „dotáhnou“ až na prkna, která znamenají svět, nebo zužitkují nabyté znalosti jinak. Příležitostí je hodně. Držím jim palce a těším se na další zajímavá divadelní představení. Třeba v Barce, nebo kdekoliv jinde…

Jaroslav Bobek
www.brnozurnal.cz