Lišku Bystroušku umístil Rudolf Těsnohlídek
do okolí Bílovic nad Svitavou, žila však jinde

K nejnovější premiéře Janáčkovy sedmé opery v Národním divadle Brno

12.11.2018 14:45

    Diváky Janáčkova divadla vítá po více než roční rekonstrukci opera Příhody Lišky Bystroušky, stejně jako při prvním otevření v roce 1965. Nyní je opera uváděna v rámci festivalu Janáček Brno 2018.

    Milovníci tohoto díla vědí, že Janáčkovi byla předlohou lyrická pohádka Liška Bystrouška od Rudolfa Těsnohlídka vydaná v roce 1920. A spisovatele Těsnohlídka inspiroval seriál kreseb s chytrou liškou od akademického malíře Stanislava Lolka, vycházel v Lidových novinách, když ještě měly redakci v Brně. Bystroušku nechávají pánové Těsnohlídek i Janáček řádit v lesích a v myslivně nedaleko Bílovic nad Svitavou, tam ale svůj původ slavná liška nemá.

    Akademický malíř a také myslivec Stanislav Lolek o ní slyšel až na Šumpersku, nedaleko města Loštice proslaveného především olomouckými tvarůžky. Narodil se kousek odtud, v Paloníně, a v roce 1889 nastoupil do nedalekého Veselí na předškolní lesnickou praxi. Tamní revírník Gustav Kořínek učil základům myslivosti a ve své hájence ve Stříteži choval spoustu domácích zvířat, se kterými tam vyrůstalo i osiřelé a mimořádně bystré liščí mládě. O veselých příhodách nezbedné lišky dovedl Kořínek skvěle vyprávět. Do hájenky také přicházel myslivecký adjunkt Lolek, jenž tamní zvířata a zejména liščí mládě ztvárnil zhruba na dvou stovkách kreseb.

    Loštický řezbář Jaroslav Beneš je proslavený svým betlémem a dřevěnými plastikami v autobusové čekárně naproti svému domu. Řekl mně, že Těsnohlídek se domluvil s Lolkem na umístění liščích dobrodružství do okolí Bílovic nad Svitavou. Měl k nim ostatně vztah, před Vánocemi 1919 v tamních lesích nalezl s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Událost motivovala k založení tradice vánočních stromů republiky a finančních sbírek, což vedlo i k založení brněnského dětského domova Dagmar pro opuštěné děti – otevřeli 8. prosince 1929.

    V Lošticích na „svou“ lišku Bystroušku nezapomněli, založili naučnou stezku nesoucí její jméno, vede kolem střítežské hájenky lišky Bystroušky. Mimochodem, Střítež nenajdete v seznamu obcí, je to již zaniklá osada v lesích mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí.

    A v Lošticích zajdete do stylové kavárny galerie U lišky Bystroušky s (některými) zákusky chutnajícími po tvarůžcích.

    Režisér nejnovější inscenace Příhod lišky Bystroušky Jiří Heřman situoval scénu mezi děti, angažoval Dětský sbor Brno. Kulaté okno v dekoraci má symbolizovat architekturu zmíněného domova Dagmar. „Světy zvířat a lidí neoddělujeme,“ říká Heřman ke své režijní koncepci. Světová premiéra Lišky byla v Brně 6. listopadu 1924, o měsíc a kousek později byl na náměstí Svobody poprvé rozsvícen vánoční strom republiky.  (tr)


Hájenka lišky Bystroušky na místě zaniklé osady Střítež.
Foto: VenKaždýDen.cz