Na Špilberku představují zapomenutého brněnského malíře Emila Pirchana

22.03.2019 09:05

    Sto let republiky, konce první Velké války a vše, co se událo poté až dosud, jsme měli možnost si připomínat loni mnoha kulturními akcemi. Ale vědomí, že kultura a styl života posledních 100 let nevznikly jen tak ze vzduchoprázdna, že tu máme předcházející zázemí, které vyrůstalo z mnoha vlivů, způsobilo, že letošní první výstava na Špilberku je věnována osobnosti, která udávala tón na konci 19. století.

    Emil Pirchan starší byl brněnskou celebritou své doby. V souladu s tehdejším zvykem, kdy ateliéry byly centrem místního kulturního života, i v Brně byl ateliér Emila Pirchana místem setkávání místní elity a podle tehdejšího zvyku byl i zdejší mistr nazýván Mahlerfürst, tedy knížetem malířů.

    Narodil se ve Svaté Kateřině v Moravském krasu jako syn revírníka knížete Salma, od svých 16 let studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Carla Rahla. Nejprve působil pedagogicky a po sňatku s dcerou brněnského textilního továrníka se začal plně věnovat malbě. Pohyboval se v oficiálních strukturách, byl členem spolků, které v Brně tehdy vznikaly a staraly se o nově vzniklé moravské kulturní instituce, jako je Moravské uměleckoprůmyslové muzeum, Moravské zemské muzeum, Moravská muzejní společnost a jako byl Moravský umělecký spolek, který organizoval pořádání výstav soudobých malířů. Snažil se o záchranu Královské kaple na Dominikánském náměstí a prosadil alespoň uložení artefaktů v lapidáriu pro další použití. Jako malíř se stal v 80. a 90. letech portrétistou tehdejších osobností Brna a v reprezentačních prostorách Nové radnice dodnes visí portréty tehdejších primátorů města. Svá další díla vystavoval v zahraničí a nejoceňovanějším obrazem se stala jeho Madona, která je vystavena také na Špilberku. Divák tu najde i další ukázky ze sakrální tvorby, zejména dva unikátní oltářní obrazy, které byly zapůjčeny z kostelů v Babicích nad Svitavou a z Olešné na Moravě. Unikátní je také vitráž ze schodiště Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Z klasicistních obrazů dýchá historie, klid a vyrovnanost.

    Emil Pirchan byl i organizátorem společenského a kulturního života Brna. Organizoval tehdy populární kostýmní akce a živé obrazy k výročím. Takový byl i slavnostní průvod v roce 1892 s alegorickými vozy u příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. V Brně. Portrét císaře namaloval jako svůj poslední v roce 1909, pro zasedací síň Justičního paláce.

    Před 1. světovou válkou se umělec v roce 1912 přestěhoval k dceři do Vídně, kde zemřel v roce 1928. To byla doba, kdy nastoupila nová umělecká generace, hledající nové způsoby uměleckého vyjádření. K takovým patřil i umělcův syn, Emil Pirchne mladší, který se prosadil jako úspěšný scénograf a v současnosti probíhá jeho výstava v Museu Folkwang v německém Essenu.

    Kurátorovi výstavy Robertu Janasovi se podařilo nejen získat donátory a restaurátora obrazů, které utrpěly zubem času, ale také najít a zainteresovat potomky malíře, který sice zůstal věrný Brnu, ale jeho rodina zakotvila v evropských městech. Zahájení výstavy 20. března se zúčastnili pravnuci, pan Tony Cann, občan Velké Británie a Beat Steffan, občan Švýcarska, žijící ve Vídni, který spravuje pozůstalost svého praděda. Rodina věnovala značný sponzorský dar na rekonstrukci obrazů ve sbírkách Muzea města Brna, bez něhož by nebylo možné projekt realizovat. Město Brno se k projektu nepřihlásilo, což je překvapivé už díky faktu, že i portréty současných a nedávných primátorů jsou realizovány ve stylu, jakým je zobrazil právě Emil Pirchan. Výstavu si jistě tato umělecká osobnost Brna zasloužila a oceňují ji i diváci, kteří zde objevili nedávnou a přece neznámou kapitolu kulturních dějin svého města.

KARLA HOFMANNOVÁ

 

  Foto: Michaela Budíková