K novému představení Městského divadla Brno na letní scéně

Za Třemi mušketýry na Biskupský dvůr

18.06.2018 15:15

    Lidi si kdysi v Brně pletli Biskupský dvůr s biskupskými zahradami, zavzpomínal před nedělní premiérou 17. června Jiří Morávek z reklamní společnosti SNIP & CO. Na pódiu stál společně s režisérem Igorem Ondříčkem z Městského divadla Brno (MDB) a s generálním ředitelem Moravského zemského muzea Jiřím Mitáčkem, všichni zastupovali pořadatele již deváté série divadelních představení pod hvězdami, tedy v Biskupském dvoře, který patří zmíněnému muzeu.

    První ze série představení byla premiéra bohatýrsko-milostné komedie, kterou podle románu Alexandra Dumase z roku 1844 napsal Vítězslav Nezval. Tehdy 34letý autor vyhověl žádosti dramaturgie Vinohradského divadla, v roce 1934 ho požádala o veršovanou hru na motivy prvního dílu tohoto slavného románu, režíroval tehdy Jan Bor. Nezval zvolil rytmický alexandrin, kritika byla příznivá, psala o zvučných, elastických verších. „Je to nádherná čeština, která se dnes už v divadlech neuslyší,“ řekl novinářům pár dnů před premiérou režisér Ondříček.

    Nezval po válce toto dílo přepracoval a doplnil vlastní hudbou (Karlínské divadlo 1953, režisér Václav Kašlík). Brněnští inscenátoři ale Nezvalovu hudbu nepřevzali. „Nezval není skladatel,“ podotkl dramaturg Miroslav Ondra. Na Biskupském dvoře tedy slyšíme příjemnou hudbu (v MDB) osvědčeného Davida Rottera. Z kvalitní nahrávky, protože na orchestr není místo a jde o hudební komedii, nikoli o muzikál. Rotter využívá smyčcový orchestr, klavír i akordeon. Vydařené jsou zvukové efekty.

    „Nezval pro nás dramatizaci udělal, nemuseli jsme nikde hledat,“ citujeme dramaturgyni Kláru Lackovou. Připomněla existenci více než čtyř desítek různých zpracování slavné mušketýrské historie v databázi Divadelního ústavu od roku 1945. Mezi nimi dominuje zpracování režisérky Hany Burešové s použitím hudby Beatles na scéně Divadla v Dlouhé v letech 2012 až 2015. A přímo Nezvalův text použil Český rozhlas pro stanici Vltava, vysílal letos v dubnu s Václavem Postráneckým, Zdeňkem Ornestem, Vilémem Besserem a s dalšími. Nezvalovi Tři mušketýři vyšli rovněž jako audiokniha, v roce 1979 vydal nahrávku na gramofonové desce Supraphon, dnes ji koupíte za 800 Kč v antikvariátu. A v roce 1983 natočil režisér Ladislav Rychman televizní film s Nezvalovým textem i s jeho dodatečně instrumentovanou hudbou.

    Brněnská inscenace pod katedrálou sv. Petra a Pavla je svěží, plná světla a nádherných kostýmů (Roman Šolc). Režisér nechává vyniknout krásu textu a využívá vizuálního efektu velké scény. Její autor Tomáš Rusín použil hříčku, před originálními oblouky a renesančním podloubím Biskupského dvora vytvořil jejich zmenšeninu. Prostředí dotváří zvlášť osvětlené sousoší Merkurovy kašny Ignáce Bendla a věže katedrály, které se v průběhu hry rozsvítí. S devětapadesáti účinkujícími osobami na scéně pohybuje choreografka Hana Vašáková. Divácky nejvděčnější jsou „davové“ scény s dvorními dámami i s „obyčejnými“ lidmi, třeba před hospodou U svobodného mlynáře. Herci si své role zjevně užívají, i když alexandrijské veršování je náročnější a bez textu vlastně není snad ani jedna vteřina hry. Vynikají temperamentní sympaťák Jan Brožek v roli D´Artagnana a též Aleš Slanina jako Athos. Pochvalu zaslouží všichni ostatní, z dámské sekce jmenujme alespoň Barboru Goldmannovou jako Milady, Lucii Bergerovou v postavě Královny Anny, Elišku Skálovou jako Paní Bonacieux. Jiřímu Machovi sluší v postavě Kardinála Richelieu jeho výška a přirozený šarm, Jan Mazák ve více rolích osvědčuje svůj komediální talent. Pro herce jsou výhodou mikroporty, divák dobře slyší. Někdy však musí postavu, která právě mluví, na velkém jevišti hledat. Technika, která hercův reprodukovaný hlas interpretuje přímo na jeho místo, již ve světě existuje, u nás ale se zatím nepoužívá, je také hodně drahá. Poctivou práci odvedl rovněž Josef Jurásek při nacvičování četných šermířských soubojů, sám si také „střihl“ několik rolí. Robert Jícha je nejen vznešeným i oklamávaným králem Ludvíkem XIII., nýbrž ještě asistentem režie. Kristianu Pekarovi a Viktorovi Skálovi sednou postavy Vévody z Buckinghamu a pana De Tréville, kapitána mušketýrů.

    Představení má příjemné zázemí, diváci se mohou občerstvit a o přestávce projít po Zelném rynku.  (tr)

 

Vlevo: Jan Mazák jako D´Artagnanův otec (vlevo) a Jan Brožek v roli D´Artagnana. – Vpravo: Jiří Mach jako Richelieu.

Foto: archiv MDB